Obžaloba, kterou zpracovalo státní zastupitelství pro Prahu 2, podrobně jmenuje všechna pochybení, kterých se Doleček údajně dopustil. Za křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek hrozí obžalovanému až tři roky vězení nebo zákaz činnosti. Doleček už jako znalec nepracuje, je v důchodu.
Podle obžaloby pochybil, a to úmyslně. „Obviněný s letitou praxí znalce (jmenován roku 1977) si výše uvedených fatálních nedostatků svého znaleckého zkoumání musel být dobře vědom, přesto s veškerou vahou funkce soudního znalce vědomě tvrdil, že tyto závěry jsou pravdivé a naopak závěry konkurenčního znaleckého posudku jsou mylné,“ stojí v dokumentu, který redakce získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Vyšetřovatelé vyčítají Dolečkovi zejména to, že se neseznámil s důkazy ve spise. U prověrky provedené na místě činu vůbec nebyl a ani později se nepodíval na její záznam. Doleček nevyužil ani záznamy nehody z průmyslové kamery. „Neviděl ani dokumentaci vztahující se k výhledu řidiče z vozu v okamžiku střetu,“ konstatuje dále obžaloba.
V Janouškově případě se znalci přeli o to, kde přesně stála poškozená žena v okamžiku, kdy se Janouškovo porsche rozjelo (více zde). Podle Ivo Drahotského, který zpracovával první posudek, to muselo být před autem, a to tak, že ji řidič viděl.
Naopak Doleček došel k závěru, že žena stála těsně vedle pravého boku auta a vůz ji zachytil zpětným zrcátkem. „Stranou pozornosti by neměl zůstat ani markantní rozdíl mezi rozsahem znaleckého posudku doc. Drahotského (94 stran) a obviněného (12 stran). Přestože obecně není možné bez dalšího vyslovit přímou úměru mezi délkou posudku a jeho kvalitou, v konkrétním případě tato vztažnost platí, neboť posudek je stižen podstatnými vadami, popsanými výše, a krátký rozsah je proto podpůrným důkazem špatně odvedené práce znalce,“ píše se dále v obžalobě.
Janoušek byl podle znalce nevinným účastníkem nehody
V Janouškově kauze tak rozhodl až revizní posudek Aleše Vémoly z brněnského Ústavu soudního inženýrství. Doleček Vémolu nařkl z účelové manipulace. „Bez zábran manipuluje důkazy, nemá žádný problém zneužívat svoje postavení a odbornost k tvrzení, kdy nevinný účastník dopravní nehody je v jeho závěrech vinen a skutečný viník nehody je naopak vyviněn,“ uvedl u soudu Doleček.
Janoušek po nehodě pod vlivem alkoholu:
23. března 2012 |
Vypracování posudku Dolečkovi zadal Janouškův obhájce Vít Široký. Chtěl po něm, aby našel takovou variantu, která bude pro jeho klienta nejpříznivější. Doleček ale podle obžaloby vyšel Janouškovi a Širokému vstříc až za hranu zákona, když jiné verze ani nepřipustil. „Obviněný si však zadání vyložil naprosto nepřijatelným způsobem, rezignoval na řádný výkon znalecké činnosti, která musí vždy respektovat postup lege artis (podle pravidel oboru, pozn. red.) a objektivní realitu, a výsledky svého znaleckého zkoumání výrazně a jednostranně zkreslil ve prospěch obviněného (resp. zadavatele posudku), a to i za cenu vědomého opomenutí zcela zásadních důkazů,“ vytýká znalci obžaloba.
Dolečkovo pochybení mohlo mít velmi vážné následky. Kdyby mu soud důvěřoval a nenechal si zpracovat revizní posudek, Janouškovo chování by musel kvalifikovat jinak. „Zřejmě jako mírněji trestaný nedbalostní delikt,“ uvádí obžaloba.
Janoušek byl odsouzen za těžké ublížení na zdraví ke čtyřem letům a šesti měsícům vězení za to, že 23. března 2012 v Praze 4 srazil ženu, která se s ním chtěla domluvit na řešení předchozí drobnější nehody (čtěte zde). Janoušek předtím naboural její auto, ujel, a když ho žena dostihla, pokusil se opět ujet. Při tom ji srazil a způsobil jí zlomeniny žeber, otok mozku a frakturu kotníku.
Nyní je Janoušek na svobodě, soudy mu již několikrát přerušily výkon trestu kvůli zdravotním obtížím. Usiloval o obnovu svého procesu, ale neuspěl (více zde).
Soudce Kubovec se pozastavil i nad dalším posudkem v Janouškově kauze:
11. října 2016 |
