Podle statistiky úmrtí předloni (za rok 2016 zatím data nejsou zpracovaná) zemřelo 55 934 mužů a 55 239 žen. Na první pohled vyrovnaná čísla se mění ve chvíli, kdy se hovoří o takzvané standardizované úmrtnosti očištěné od vlivu věkové struktury, tedy jako kdyby bylo v každém věku stejně mužů i žen. Z tohoto pohledu zemřelo 864 mužů a 523 žen na sto tisíc obyvatel.
Přestože je počet zemřelých v roce 2015 výrazně vyšší než v předchozích letech, stále je číslo optimistické oproti údajům z minulého století. V roce 1980 zemřelo 136 tisíc lidí a v roce 1990 129 tisíc. Na přelomu tisíciletí byla statistika o něco lepší než aktuální číslo - v roce 2000 zemřelo 109 tisíc lidí.
Statistika úmrtí v Česku sleduje i příčiny. Nejvýraznější nárůst nastal u nemocí dýchací soustavy. Na dýchací potíže zemřelo v roce 2015 téměř 7,5 tisíce lidí (7,4 % všech úmrtí u mužů a 6,1 % úmrtí u žen). Tvoří však až třetí nejčastější skupinu příčin smrti.
Na špici jsou nemoci oběhové soustavy
Prvenství s přehledem drží nemoci oběhové soustavy, to znamená ateroskleróza, vysoký krevní tlak či jejich akutní formy - infarkt myokardu. V roce 2015 byly příčinou 42 % úmrtí mužů a 50 % úmrtí žen, celkem zapříčinily téměř 51 tisíc případů úmrtí.
A druhou nejčetnější příčinou jsou již dlouhodobě zhoubné nádory. Na ty zemřelo v roce 2015 zhruba 26 500 Čechů a Češek, na celkovém počtu úmrtí se nádory podílely 26,5 % u mužů a 21,8 % u žen.
Struktura zemřelých podle příčin v letech 2010 a 2015 (muži vs. ženy)
Co se týče úmrtí v důsledku nejrůznějších nehod, sebevražd, vražd a podobně, statistici hovoří o vnějších příčinách smrti a takto předloni zemřelo zhruba 3 900 mužů a 1 900 žen.
Většina zemře v nemocnici
Doma zemřela jen zhruba pětina lidí. Dvě třetiny umíraly v nemocnici či léčebném ústavu, dalších sedm procent v zařízení sociální péče. Z hlediska pohlaví je dle statistiků charakteristické, že muži mají vyšší podíl úmrtí na ulici či jiném veřejném místě, ženy naopak v sociálním zařízení.
Statistika úmrtnosti ukazuje celou řadu specifik i z pohledu jednotlivých krajů. Nejnižší úmrtnost a tedy nejvyšší naději dožití mají již dlouhodobě obyvatelé Prahy, kde mají muži při narození naději dožít 77,7 roku a ženy 82,6 roku.
Naději dožít se vysokého věku mají také muži v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a na Vysočině, a to víc než 76 let. U žen jsou to kraje Vysočina a Jihomoravský s hodnotou naděje dožití vyšší než 82 let.
Naopak nejnižší nadějí dožití a tedy nejvyšší úmrtností se vyznačují kraje Ústecký a Moravskoslezský. U mužů je to zhruba 74 let, u žen se hodnoty v těchto krajích pohybují pod hodnotou 81 let, v kraji Ústeckém nedosahuje naděje dožití ani 80 let.
V mezinárodním srovnání je úmrtnost v Česku spíše podprůměrná. Nejvyšší úmrtností se vyznačují Litva, Lotyšsko a Bulharsko u mužů, což je dáno zejména vysokou úmrtností na nemoci oběhové soustavy a na vnější příčiny, u žen se pak s vysokou úmrtností setkáváme také u Maďarska a Rumunska.
Naopak nejnižší úmrtností se vyznačují země jako Španělsko, Švýcarsko, Itálie a Francie. Ve srovnání s těmito zeměmi je v ČR vysoká především úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, kde hodnoty úmrtnosti pro ČR dosahují zhruba trojnásobku hodnot zaznamenaných ve Francii.
