Problém s vysycháním slavných benátských kanálů začal kolem vánočních svátků. Postupně se některé stoky dostaly až na sedmdesát centimetrů pod sezónní průměrnou výšku hladiny.
Výjimečně nízká hladina je důsledkem několika faktorů. Podle italského listu La Nuova Venezia se jedná o důsledek vysokého tlaku a malých srážek v kombinaci s úplňkem, který ovlivňuje odliv. Kvůli snížení hladiny nemohou čluny, gondoly či vodní autobusy do menších kanálů.
Od Vánoc poklesla hladina o dalších deset centimetrů a podle odborníků se do konce týdne nezvýší. „V zimě jsou odlivy běžné, ale nyní to spadlo mnohem víc. Tohle je rekord,“ cituje jednoho z úředníků benátské radnice web The Local.
Problém s poklesem hladiny řešily Benátky i loni v zimě, kdy voda klesla o pětapadesát centimetrů (psali jsme zde).
Poničené základy a spousta odpadků
Pokles hladiny odhalil, jak špatně byly kanály v posledních letech udržovány. Na hlavní dopravní tepně Benátek, kanálu Grande, je vidět rozpadající se zdivo u základů historických budov a vrstva bahna a naplavenin podél okraje.
Peníze na údržbu vodních cest totiž odčerpal jiný projekt. Benátčané se mnohem více bojí záplav než sucha, a tak veřejné finance směřovaly na stavbu systému vodních zábran nazvaného Mojžíš. Ten podle médií vyšel doposud na více než pět miliard eur, tedy zhruba 135 miliard korun.
Město okřídleného lva se jen v období 1992 až 2002 ocitlo pod vodou víc než padesátkrát a měření prokázala, že v průběhu minulého století Benátky poklesly vůči okolní mořské hladině o 23 centimetrů.
