Neviditelná hrozba a generační skok. Izrael přebírá první stíhačky F-35

Na izraelskou leteckou základnu Nevatim v Negevské poušti přiletěly první dvě supermoderní stíhačky F-35. Poslední fázi přeletu zdržela mlha v Itálii. „Neviditelných“ letounů páté generace hodlá židovský stát od USA nakoupit celkem 50, aby si udržel vzdušnou převahu na Blízkém východě.

Je trochu ironií, že první letouny F-35 Izrael přebírá v době, kdy se do Bílého domu chystá usednout Donald Trump, který se v minulosti k rekordně drahému zbrojnímu projektu stavěl značně kriticky. Svou kritiku zopakoval i během pondělí, když uvedl, že se cena programu vymkla kontrole.

Je v tom ale i symbolika, že strategické partnerství Izraele a USA pokračuje, když Američané Izraelcům začínají dodávat své nejnovější stíhačky. Tak nové, že Izraelci mají být první zemí (vyjma USA), která je zařadí do služby, patrně koncem roku 2017. Těžko zachytitelné radarem, s nejnovější elektronikou a senzory a plnou integrací do datové sítě.

A tak kontroverzní... Vášně, které F-35 v americké vojenské a bezpečnostní komunitě budí, jsou rovněž rekordní. Četní kritici otevřeně hovoří o letadlu-otesánkovi, které „sežralo Pentagon“. A zhusta připomínají veškeré potíže, které zavádění letounu do služby provázejí. Výkony F-35 podle nich zaostávají za očekáváním a náklady (odhad celkových nákladů na vývoj, nákup a provoz letounů do konce životního cyklu činí 1,5 bilionu dolarů, tedy 38 bilionů korun).

Jenže teď zesílí námitka: Opravdu si myslíte, že by Izraelci pořizovali něco, o čem soudí, že to nefunguje? Zrovna Izraelci?

Nová generace má jméno Adir. Přivítali ji státníci

Na základně Nevatim se v posledních dnech intenzivně cvičilo, přílet první dvojice F-35 byl propočítaný do poslední sekundy. Původní harmonogram ale zhatila mlha v Itálii, odkud měly stroje s americkými piloty absolvovat poslední etapu letu - dispečeři je až do odpoledne nechtěli pustit na start, uvedl server Times Of Israel. V bojovém provozu by mlha nebyla překážka, ale izraelská média nad neočekávaným zdržením povytáhla obočí.

Pro Izrael je to tak důležitá událost, že na základnu Nevatim dorazili prezident Reuven Rivlin, premiér Benjamin Netanjahu i ministr obrany Avigdor Lieberman. Kvůli nejistotě, zda letouny z Itálie odstartují, odjeli, když ale stíhačky konečně vzlétly, vrátili se.

„Dlouhá ruka, která brání Izrael, je dneškem učiněna ještě delší a silnější,“ řekl médiím premiér Benjamin Netanjahu.

Šest dalších letounů přiletí v roce 2017, celkem jich Izrael kupuje 50. Možná i víc, záleží to na výši americké vojenské podpory Izraeli, kterou se židovský stát zavazuje zpětně investovat u amerických zbrojovek.

Izraelské letectvo se nyní opírá o devadesát stíhaček F-15, z nichž téměř tři čtvrtiny jsou určené především ke vzdušnému boji, 185 stíhaček F-16 a další stovku letounů stejného typu v izraelské modifikaci zvané Sufa (označované F-16I). Nejstarší letouny těchto dvou typů čeká v následujících letech vyřazení.

Právě nákup lehkých a obratných stíhaček F-16 v roce 1980 byl posledním generačním skokem, který izraelské letectvo absolvovalo. Od té doby provedlo četné modernizace, díky kterým zůstalo nejsilnější na Blízkém východě. Ale nezavedlo žádný zcela nový stíhací letoun. Až teď.

„Je to kvantový skok v izraelských strategických schopnostech,“ řekl v létě při slavnostním odhalení prvních F-35 pro Izrael náčelník generálního štábu izraelských sil Tal Kelman.

Kromě první série 19 kusů dostojí nové letouny plně standardu F-35I. Izraelci si přes původní americký nesouhlas vymohli možnost vybavit letouny vlastními systémy - nadstavbou k americkému jádru elektroniky, počítačů a softwaru. Vyrábět budou i části křídel a pokročilé pilotní helmy. Zároveň budují infrastrukturu, aby provoz letounů zvládli zcela sami. Izraelští piloti a technici už absolvovali výcvik v USA.

Zbraň, kvůli které zpozorní Írán

Silné letectvo bylo klíčovým aspektem všech válek, které Izrael svedl s arabskými sousedy. Včetně boje za nezávislost v roce 1948, který pomohly rozhodnout z Československa tajně dodané stíhačky S-199.

Izrael a F-35 „Adir“

• Prvních 33 letadel odebírá Izrael za cenu 110 milionů dolarů za kus.
• Nákup hradí z velké části díky finanční podpoře, kterou USA dlouhodobě poskytují Izraeli.
• Vývoj letounu je dílem USA a osmi spolupracujících zemí; Izrael a Singapur jsou další dva přidružené státy.
• F-35A je jednomístný stíhací letoun 5. generace z kategorie „stealth“ (obtížně zjistitelný protivzdušnou obranou protivníka). Může nést zbraně v trupových šachtách (pro udržení „neviditelnosti“ a snížení aerodynamického odporu).
• Bojový dosah bez přídavných nádrží je uváděný do 1 400 kilometrů v závislosti na typu mise a výzbroje (může doplňovat palivo za letu). Letoun je určený ke vzdušnému boji, průzkumu i útokům na pozemní či námořní cíle.

Arabsko-izraelské války v praxi ukázaly důležitost zaskočení protivníka (Izraeli se to povedlo v roce 1967, Egyptu a Sýrii do značné části o šest let později). A také soupeření protivzdušné obrany sovětské výroby v arabských armádách s izraelským letectvem.

Právě k udržení schopnosti dosáhnout momentu překvapení Izrael letouny F-35 pořizuje. S Egyptem a Jordánskem sice má mírovou smlouvu a Sýrie ho nyní vojensky ohrozit nemůže, za deset let ale může být mnohé jinak. Za aktuální ohrožení nyní pokládají izraelští stratégové především Írán, jeho jaderný program a vyzbrojování šíitských milic Hizballáh v Libanonu.

Stíhačkou 5. generace bude Izrael vybavený jako jediná země v regionu. A teď si stačí dát dvě a dvě dohromady: Izrael chce pro F-35 vyvinout přídavné nádrže, které výrazně zvýší dolet při zachování radarové neviditelnosti. Írán má jaderný program, který Izrael vnímá jako existenční ohrožení.

Írán v minulých letech vynaložil značné úsilí na posílení protivzdušné obrany, pořídil zejména ruské raketové baterie S-300. Jak by dopadl jejich případný střet s letouny F-35, nelze jasně říci. Určitě by ale stíhačky s šesticípými hvězdami měly výrazně lepší vyhlídky než starší stroje, stavěné bez ohledu na nezachytitelnost radarem.

Izrael už při známém náletu na irácký reaktor Osirak poblíž Bagdádu v roce 1981 ukázal, že nehodlá jednat v diplomatických rukavičkách, pokud něco vnímá jako akutní existenční hrozbu. K tomuto náletu použil i letouny F-16. Přesně ty, které zakoupil pouhý rok předtím.