Horáček už ve čtvrtek řekl, že chce zemi úsměvů, ne zemi úsměšků a že prezident nemá vstupovat do zbytečných sporů s vládou. Prezident podle něj nesmí podlehnout pokušení vyřizovat si osobní účty s volenými politickými aktéry. Svou vizi, jak má Česko vypadat, pokud by byl zvolen prezidentem, pak rozvinul ve svém devateru.
1. Česká republika, Evropa a svět
Zahraniční politika musí být podle prezidentského kandidáta především důvěryhodná a srozumitelná, s důrazem na univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a respektování mezinárodního práva. „Tento postoj není obrácen proti zájmům jakékoli jiné země,“ zdůrazňuje Horáček. Řešení problému terorismu, migrační vlny či mezinárodních daňových podvodů musí podle něj předcházet konsensus Evropské unie a NATO. „Jako prezident chci také podporovat úspěšný export našich výrobků,“ napsal do programu Horáček. Právě podpora exportérů je jedním z klíčových bodů i současného prezidenta Miloše Zemana, jenž zatím neoznámil, zda bude svůj mandát na začátku roku 2018 obhajovat.
2. Přistěhovalectví a migrace
Patříme k deseti nejbezpečnějším zemím na světě, píše Horáček, a tak není divu, že je o pobyt v naší zemi nebývalý zájem. Plným právem ale podle něj vnímají přistěhovalectví jako hrozbu. Popírá tím, že by se řadil mezi „vítače“ s naprosto otevřenou náručí. „Je potřeba, aby tito lidé pochopili a ctili naše hodnoty, náš smysl života a zejména pak náš právní řád,“ píše ve svém prezidentském programu textař a producent Horáček. Tak jako se to podle něj povedlo lidem z Ukrajiny, Balkánu či Vietnamu. Přistěhovalectví se proto zcela nebrání, protože to může pomoci chmurným demografickým vyhlídkám.
„Rozhodně neříkám, ať otevřeme hranice každému,“ píše Horáček. Proto se má podle něj hodně pomáhat hlavně poblíž míst konfliktů, odkud míří do Evropy statisíce lidí. „Zaměřme se na zlepšení bezpečnostních a hygienických podmínek přímo na místě,“ navrhuje. Bude to levnější, říká. Těm nejzranitelnějším, dětem, se má pomáhat i v našich nemocnicích, a pak je vracet jejich rodičům. Nediví se odmítání kvót, ale Evropa podle něj do budoucna potřebuje jednotné azylové řízení a vracení neúspěšných žadatelů o azyl do jejich původních zemí, či nejbližší bezpečné země.
3. Armáda České republiky
Podle Horáčka je zřejmé, že jsme považováni v NATO za „černého pasažéra“, protože neplníme slib dávat 2 procenta HDP na armádu. Armáda podle něj disponuje nevyváženou směsí moderní a zcela zastaralé techniky. „Potřebujeme akvizice nových zbraňových systémů, doplnění zásob zejména v oblasti sofistikované munice a několik středních dopravních letounů,“ navrhuje. „Snad vůbec nejhorším selháním státu v oblasti bezpečnosti je faktická neexistence záloh,“ píše ve svém programu prezidentský kandidát. Společná evropská armáda je podle něj aktuálně neuskutečnitelná, navrhuje ale evropský četnický sbor. Máme hledat politické spojence pro prosazení takového návrhu.
4. Technologie nové éry
Musíme být podle Horáčka připraveni na propagandu, kterou na sociálních sítích nešíří lidé, ale roboti, a dále na viry, které kradou přístupové údaje do bankovnictví, tvrdí uchazeč o post hlavy státu. Máme se snažit, aby špičkoví odborníci na moderní technologie tak často neodcházeli do zahraničí. Za problém označil to, že na polovině míst ČR chybí přístup k vysokorychlostnímu internetu. Chce také apelovat na to, aby státní správa posílila on-line komunikaci mezi občany, firmami a úřady.
5. Vzdělávání
Horáček upozorňuje, že k frustraci žáků, ale i učitelů vede to, že jen ti s nejlepšími výsledky na základní škole odcházejí na všeobecná gymnázia, zatímco ostatní se před patnáctým rokem věku musí rozhodnout, co budou dělat po zbytek života. Učiliště a odborné školy musí být podle něj maximálně propojeny s praxí. Prioritou by měla být individualizace výuky. „Jde o to, zvýšit svobodu studentů při výběru předmětů. Přál by si také vytvoření státního fondu na podporu studia v zahraničí a podporovat všeobecně zaměřené školy.
6. Chudoba a bludné kruhy sociálního vyloučení
Při řešení otázek sociálního vyloučení je podle něj klíčové vzdělání. „Bez toho, aby český vzdělávací systém poskytl rovné šance na vzdělání všem, se všichni nebudou moci zapojit do společného českého úsilí o větší materiální a duchovní prosperitu,“ konstatuje ve svém prezidentském devateru.
7. Rovnost žen a mužů
Za další klíčový bod své prezidentské agendy Horáček označuje rovnost mužů a žen. Připomíná, že průměrná výše mezd žen je o 18 procent nižší než u mužů a že mezi VŠ profesory je pouze 15 procent žen. „Překážky zabraňující ženám vstupovat do společenských sfér, o něž mají zájem, a v rovné soutěži s muži se v nich prosadit, jsou překážkami v cestě celé společnosti, která si nemůže dovolit mrhat talentem poloviny svých členů,“ píše Horáček. Označuje to za strategický zájem společnosti, který je nezbytné připomínat a trvale vyžadovat jako prezident jeho naplňování.
8. Prosperita nepřijde bez podnikatelů
Vláda podle prezidentského kandidáta musí všemožně podporovat podnikatele, protože prosperita země nestojí ani nemůže stát na velkých zahraničních firmách nebo státní správě. Místo pomoci podle něj přibývají komplikace, mezi které zařadil povinná kontrolní hlášení, jedno z opatření, které prosadil ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš v současné vládě a v parlamentu, jako podle něj cestu k omezení daňových úniků.
„Podnikatel není synonymum pro zloděje, jak se stále mnozí domnívají. Je to člověk stojící na vlastních nohách, často dává práci jiným lidem a nebál se jít do rizika. Chci, aby byli podnikatelé takto vnímáni, a věřím, že jako prezident budu schopen k takovému posunu vnímání výrazně přispět,“ píše ve svém volebním programu před prezidentskou volbou Horáček.
9. Dopravní infrastruktura
Při všech cestách po České republice prý muži, který má ambici vystřídat na Hradě Miloše Zemana, řekli, že nejpalčivější svízel země je dopravní spojení. „Nelze se donekonečna vymlouvat... Je nutné, aby v Česku vznikl jasný dokument, co stát v dopravě chce, proč to chce a jaké jsou jeho priority,“ píše. Prioritně se podle něj musí řešit obchvaty velkých měst.
Záznam z oficiálního prohlášení Michala Horáčka k jeho kandidatuře na prezidentský post:
3. listopadu 2016 |
