Voda se plýtvačům zatím zdražovat nebude, krotí obavy vodohospodář

Dvojí tarif pro odběr pitné vody, který by zamezil jejímu plýtvání v době sucha, se zatím v Česku zavádět nebude. „Jsme jen v úrovni nápadu. Zavádění by trvalo několik let," uklidňuje v rozhovoru pro iDNES.cz šéf Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder. O možném zvýšení ceny pro „plýtvače“ minulý týden informovala MF DNES.

(ilustrační snímek) | foto: SXC

Proč se uvažuje o možnosti zavedení vodoměrů, které by uměly na dálku odečítat spotřebu vody (více čtěte zde)?
Česká republika na tom s vodou není dobře. V přepočtu množství použitelných zásob sladké vody na jednoho obyvatele jsme v Evropě třetí od konce, za námi už je jenom Malta a Kypr. Žádná řeka k nám nepřitéká a vše, s čím tady hospodaříme, nám spadne z nebe. Proto přemýšlíme nad opatřeními, která by zajistila, abychom měli pitné vody dostatek i v období déletrvajícího sucha.

Opatření proti suchu se dají rozdělit do tří základních oblastí. První jsou ta, která omezují poptávku po vodě. Druhou oblastí jsou plány pro zvládání sucha a hospodaření s vodou ve vodních nádržích. Třetí oblastí jsou opatření zvyšující množství a kvalitu vodních zdrojů - udělat v krajině a přírodě maximum pro to, aby se zpomalil odtok vody.

Dvojí tarif je jen návrh, nic se nemění, říká ministerstvo

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v pondělní tiskové zprávě upozornilo, že zavedení dvojího tarifu na odběr vody je zatím pouze jedno ze zvažovaných opatření, kterými se Výzkumný ústav vodohospodářský ústav (spadá pod MŽP) zabývá. „Jedná se o fázi výzkumu různých možností, a ne o vládou chystané opatření. Ministerstvo ani současná vláda popsané opatření do naší legislativy nepřipravují,“ uvedla v prohlášení mluvčí úřadu Petra Roubíčková.

Dvojí tarif je v Izraeli a dalších státech zaveden jen pro dobu extrémního sucha. „Přirovnat jej (ekonomické opatření, pozn. red.) lze například k evakuaci v době ohrožení povodněmi,“ uvedla mluvčí.

V našem ústavu jsme přemýšleli nad opatřeními, která by omezila poptávku po vodě. Jedním z nich by byl takzvaný izraelský model, to znamená zavedení dvou cenových pásem pro odběr vody. Bylo by to podobné jako u elektřiny, kde jeden tarif je za denní proud a druhý za noční proud.

Dnes je cena vody stejná bez ohledu na spotřebu. Kde by byla hranice odběru, od které by lidé platili víc?
Konkrétní limit nebyl prozatím určen. Musí zohledňovat mladé rodiny s dětmi nebo s lidmi vyžadujícími nadstandardní péči. Oni mají spotřebu vody relativně velkou a není možné, aby tyto skupiny lidí platily více. Opatření je cílené na skupinu, která vodu v takové velké míře nepotřebuje, ale přesto ji odebírá. Mám na mysli nadměrné zalévání nebo napouštění bazénů.

K tomu, aby mohly existovat dva tarify, je potřeba sledovat spotřebu vody on-line. Jestliže by člověk spotřeboval víc než stanovený počet litrů za den, tak by další spotřeba vody byla účtována podle druhého cenového tarifu. To znamená, že za další spotřebované litry by se mu účtovala vyšší cena.

Není možné vyšší spotřebu zjistit z pravidelných odečtů vody?
Nejspíš by to šlo. Mohou ale kolem toho vznikat diskuse a zpochybňovaly by se propočty. Kdyby systém fungoval on-line, tak bude zřejmé, v kolik hodin k odběru došlo a jaké to bylo množství. Navíc by bylo možné operativně tento systém spustit v období kritického nedostatku vody.

Mark Rieder

Po studiích na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy pracoval v Českém hydrometeorologickém ústavu. Od roku 2007 vede Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Předsedá meziresortní komisi Voda-Sucho, je vědeckým poradcem ministra životního prostředí.

Jak moc peněz by člověk zaplatil, pokud by překračoval limit?
Platilo by se pravděpodobně násobně víc, ale o přesné ceně se dosud nemluvilo. Cenu vody v tuto chvíli schvalují zastupitelstva obcí skrze provozovatele vodovodů a kanalizací. Není tam žádný moment, kdy by do toho stát vstupoval, kromě obecně závazných pravidel ministerstva financí pro stanovení ceny vody.

Do jaké fáze tento návrh dospěl?
Skončili jsme v úrovni nápadu. Zatím si s tou myšlenkou pohráváme, nemáme to promyšlené do detailu. Existují u nás obce, kde v době sucha a nedostatku vody model dvojí sazby za vodu už nějakým způsobem zavedly. Nevím ovšem, jakým způsobem to hlídaly. Další dnes existující možností je omezení nebo zákaz zalévání, ale jedna věc je zákaz a druhá je dodržování těchto zákazů.

Jak se metoda osvědčila v Izraeli? Začali tam lidé více šetřit s vodou?
Systém dvou tarifů tam mají zavedený celoplošně. V hospodaření s vodou jsou na tom nejlépe na celém světě. I když žijí v poušti, tak mají vody dostatek. Je zajímavé, že se tam díky dvěma tarifním pásmům snížila cena toho nízkého tarifu. Je dokonce v průměru levnější, než je voda u nás.

Jak dlouho by to v Česku trvalo zavést do praxe?
Záleží na tom, jak se ten nápad uchytí. Obecně jsou to věci, jejichž zavádění by trvalo několik let.

Jaká jsou další opatření v boji se suchem?
Vláda přijala loni v srpnu usnesení, které stanovuje asi padesát úkolů, které je zapotřebí splnit, aby se suchu, respektive nedostatku vody v období sucha v maximální možné míře předešlo. Jsou to opatření, která vedou primárně k lepšímu hospodaření s vodou. Znamená to zpomalení odtoku vody v krajině, aby měla čas zasáknout do podzemních vod. Jde o návrhy remízků, zatravněných ploch a obecně zpomalení vody.