„Prezident republiky nařídil, aby se u omilostněného nepokračovalo v trestním stíhání za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání,“ informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v tiskové zprávě. Zeman přihlédl ke zdravotnímu stavu obviněného.
Prezident milostí zastavil trestní stíhání. Žádost o milost podala státní zástupkyně, která nemohla stíhání obviněného zastavit v souladu se zákonem. Podle informací ČTK omilostněný muž řídil auto bez řidičského průkazu. Horní hranice trestní sazby u omilostněného činila dva roky vězení.
Podnět k posouzení žádosti prezidentovi předložil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Žádosti o milost totiž na Zemanovo přání posuzuje od listopadu 2013 právě ministerstvo spravedlnosti. „Rozhodnutí prezidenta republiky v tomto případě podléhá kontrasignaci předsedou vlády,“ doplnil mluvčí Hradu.
Udělení milosti ve formě zastavení trestního stíhání se nazývá abolice. „Oproti ‚běžným’ milostem je její udělení zpřísněno tím, že kromě rozhodnutí prezidenta republiky, musí rozhodnutí o milosti spolupodepsat předseda vlády,“ sdělila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Je to třetí udělená milost prezidentem Zemanem. První milost Zeman udělil letos v únoru (více čtěte zde). Letos v květnu dostal milost muž, který měl také zdravotní problémy. Zeman mu prominul zbytek jednoho trestu a tři celé tresty odnětí svobody v celkové výši zhruba 29 měsíců (více zde).
Miloš Zeman při nástupu do funkce ohlásil, že milostmi bude šetřit a bude je udělovat pouze ve výjimečných případech ze zdravotních důvodů. Pravomoc provádět řízení o milostech převedl v prosinci 2013 na ministra spravedlnosti, protože ji pokládá za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě.
Zemanovi předchůdci ve funkci měli k této pravomoci velmi rozdílný přístup - Václav Havel udělil mezi roky 1990 až 2003 celkem 1 848 milostí (z toho 601 jako federální prezident), Václav Klaus omilostnil v následujících deseti letech 412 lidí.
