„Máme podobné pochybnosti ve věci migrace. Lidskost vůči uprchlíkům ano, ale ne přetížení vlastní země,“ uvedl Hofer. Do Evropy podle něj patří lidé, kteří jsou pronásledováni, a ne ti, kteří si jen chtějí pomoci k lepšímu životu.
Hofer ve čtvrtek poznamenal, že řešením migrační krize není stavění plotů či jiných bariér, ale důsledná a společná ochrana vnějších hranic EU. Nepřeje si vystoupení své země z unie, je pro zásadní reformu osmadvacítky.
Zeman příští týden přijme rakouského prezidentského kandidáta Hofera |
Zdůraznil, že v roli prezidenta by kladl důraz na spolupráci se sousedními státy, kterým se ekonomicky daří, což je i případ České republiky. Má zájem na co nejužší spolupráci obou zemí v politice i ekonomice.
Co se týče českých jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech, Hofer zmínil hlavně otázku bezpečnosti a nutnost zavést evropské bezpečnostní standardy. Na otázku, zda by po případném úspěchu ve volbách vystupoval proti Česku kvůli jádru, odpověděl, že to není úkol pro prezidenta. Pro Rakousko je podle něj podstatné, aby u jeho hranic nebyly nebezpečné jaderné elektrárny.
Ovčáček: Téma setkání nastolí host
Rakušané budou volit hlavu státu 2. října. Hofer původně v květnových prezidentských volbách těsně prohrál s bývalým předsedou Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Rakouský ústavní soud ale později volby zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů (více zde).
Zeman tehdy tento krok uvítal a Hofera podpořil. „Tak já nepopírám, že jsem fandil panu Hoferovi, protože nemám rád strany zelených,“ řekl Zeman (psali jsme zde).
Hofer patří k odpůrcům přijímání migrantů, stejně jako český prezident. „Pokud jde o témata setkání, je především na hostovi, aby je nastolil. Připomínám, že pan premiér se už setkal s Alexandrem Van der Bellenem, a to ve Vídni,“ řekl ČTK již dříve mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Na konci července průzkumy ukazovaly, že i opakovaný souboj obou kandidátů bude velmi těsný.
