K narušení vzdušného prostoru estonského ostrovního regionu Vaindloo, který leží ve Finském zálivu a který tvoří nejsevernější hranici Estonska, došlo v pondělí večer.
160 ostrýchPohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům nad Baltem ve 160 případech. O rok dříve, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo 140 ostrých startů. A rok předtím přitom pouhých 47. Ruské vojenské stroje nejčastěji míří z Ruska do exklávy Kaliningradu nebo nazpět. V oblasti se ale také nově objevují početné formace bojových strojů nebo strategických bombardérů. Ruské stroje také několikrát vnikly nad území neutrálního Finska a Švédska. V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala. |
Estonské úřady o případu informovaly druhý den s tím, že šlo o transportní letoun ruského letectva An-72. „V 18:23 vstoupil bez povolení do estonského vzdušného prostoru,“ uvedlo ministerstvo obrany. Ve vzdušném prostoru Estonska se pohyboval minutu a půl.
Ruský stroj sice měl podaný letový plán, ale nekomunikoval s řízením letového provozu a měl vypnutý i automatický odpovídač. Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance, aby podal vysvětlení. Podle Tallinnu jde totiž letos už o čtvrtý takový případ.
Moskva přitom před nedávnem předložila NATO návrh na zvýšení bezpečnosti při vojenských letech nad Baltským mořem. Návrh se týká mimo jiné právě automatických odpovídačů, které by mohly být povinně zapnuté i při vojenských letech. Dosud tomu tak není.
Jen za poslední týden však pohotovostní stíhačky NATO, které se v ochraně vzdušného prostoru nad pobaltskými republikami střídají, musely vystartovat k ruským „němým“ letounům v pěti případech.
Například 4. září vystartovaly německé stroje Eurofighter Typhoon k ruskému dopravnímu Tu-134, který letěl podle plánu, měl zapnutý odpovídač a komunikoval s řízením letového provozu, ale doprovázely jej dva přepadové stíhací stroje Su-27. Ty neměly ani letové plány ani nekomunikovaly.
Další incident ruského a amerického letadla
Na nebezpečný incident upozornil i Pentagon, podle kterého se ruský stíhací letoun Su-27 ve středu dopoledne nad Černým mořem nebezpečně přiblížil k americkému hlídkovému letadlu P-8. Agentuře Reuters to oznámily zdroje z Pentagonu. Rusko incident potvrdilo a uvedlo, že ruský stroj jednal v souladu se zásadami mezinárodního práva.
Podle Pentagonu se ruské letadlo přiblížilo k americkému letounu na vzdálenost pouhých tří metrů, což je „nebezpečné a neprofesionální“. Moskva tvrdí, že americký letoun měl vypnutý odpovídač. Incident trval asi 19 minut.
K zatím poslední podobné události došlo v dubnu, kdy dva ruské bojové letouny simulovaly útočné manévry v blízkosti amerického raketového křižníku operujícího v Baltském moři (více zde).
Podle mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova jednal ruský stroj ve středu v „přísném souladu“ s mezinárodním právem. Americký špionážní letoun se podle něj dvakrát pokoušel přiblížit ke státní hranici Ruska a letěl s vypnutým odpovídačem. Po manévru ruského stíhače se americké letadlo vzdálilo, řekl mluvčí.
