Trh se zemním plynem je pro domácnosti v Česku už dlouho liberalizovaný. Lidé si mohou vybrat z ceníku od 88 dodavatelů, kteří nabízejí celkem téměř dvě stovky různých produktů. Jenže v cenách stále panují výrazné rozdíly.
U tarifů pro ohřev vody a vytápění převyšují orientační cenu, kterou úřad vypočítal, zhruba dvě třetiny nabídek. A u nabídek určených spotřebitelům, kteří plyn používají jen k vaření, jsou to dokonce čtyři pětiny ze všech nabídek.
Pro čtvrté čtvrtletí ERÚ stanovil optimální cenu na 1011 korun za megawatthodinu u tarifů pro vaření, 861 korun za MWh u tarifů pro ohřev vody a 811 korun za MWh pro vytápění. Jde však jen o ceny za komoditu, která tvoří asi osmdesát procent celkových plateb za plyn. Ty jsou neregulované, ERÚ přímo reguluje asi pětinu výsledné ceny - jde o platby spojené s dodávkou plynu.
Alena Vitásková, šéfka ERÚ.
Orientační ceny nebudou pro dodavatele závazné. Vitásková ale věří, že už jen samotné zveřejnění této tzv. indikativní ceny povede k tomu, že vysoké ceny stlačí.
„V případě, že jsou obchodníci na hranici svého ceníku, tak by se ve vztahu k indikativní ceně jednalo o úsporu několik miliard korun, řádově pět až osm miliard korun,“ uvedla Vitásková.
A pokud to nepomůže, chce ERÚ upravit energetický zákon, aby mohl uplatnit dočasnou regulaci - neboli stanovit maximální ceny - v případě zjištění cenových anomálií na trhu.
Podle Vitáskové však nepůjde o opětovné zavedení regulovaného trhu. „Sofistikovaná kontrola divokého liberalizovaného trhu je určitě pro konečného spotřebitele výhodou,“ zdůvodnila.
