Šestadvacetiletý Hasan Aldewachi mířil letos v březnu domů z konference ve Vídni za svoji rodinou v Británii. Když se usadil v letadle a začal psát své manželce textovou zprávu, jeho sousedka sedící přes uličku se zvedla a kamsi odešla. Za chvíli už byla na místě policie.
Aldewachi následující čtyři hodiny strávil u výslechu. Telefon mu policisté zabavili a na letišti ho nechali bez letenky. Jeho provinění? Zpráva manželce byla v arabštině, uvádí britský web The Guardian.
Rakouská policie se mu neomluvila a jen mu řekla, že jeho podezíravá sousedka ve letadle viděla něco „souvisejícího s Islámským státem“. „Všichni se na mě dívali, jako bych provedl něco špatného. Tohle není ostražitost, tohle je stereotypizace,“ svěřil se reportérům vystudovaný biomedik, který žije v Británii od roku 2010.
Aldewachiho takové zacházení šokovalo, a tak svůj příběh zveřejnil v novinách. Až poté se mu společnost EasyJet omluvila a dostal i finanční náhradu. Aldewachi se domnívá, že na jeho vídeňském dobrodružství mají podíl i média, která se příliš soustředí na téma terorismu. „Kdybych to srovnal s mým oborem, je to jako prasečí chřipka. Všichni si myslí, že ji mají, protože o ní tolik slyšeli,“ shrnuje.
Podezřelé jsou i běžné úkony
Aldewachi není zdaleka jediným muslimem, který si stěžoval na zacházení v letadle a diskriminaci na základě víry. Podobných případů stále přibývá. Nevinní muslimští pasažéři budí podezření i tím, že si jen čtou nebo telefonují.
Práva cestujícíchRada pro americko-islámské vztahy, skupina hájící zájmy muslimů, zveřejnila návod co dělat, pokud si myslíte, že jste byli terčem diskriminace na letišti: |
Před dvěma týdny musel opustit letadlo muslimský pár, který se vracel z oslavy výročí svatby v Paříži do USA. Posádka si stěžovala, že žena s šátkem na hlavě často telefonuje a její manžel se potí. Posádka také uvedla, že zaslechla slovo „Alláh“.
Britku Faizal Shaheenovou zase zadrželi, když se vracela z líbánek. Posádka ji viděla číst knihu o Sýrii, a to stačilo, aby jako potenciální teroristka putovala na výslech. Podle webu The Independent přitom četla jen sbírku krátkých esejí, básní a písní Syria speaks: Art and Culture from the Frontline.
Sedmadvacetiletá žena odešla z výslechu rozčilená a v slzách. Aerolinie Thomson Airways zacházení obhajovali s tím, že „posádka je vycvičená, aby preventivně hlásila jakékoliv podezření“.
Studenta politologie Khairuldeena Makhzoomiho zase přivedl do problémů telefonát v arabštině. Spolucestující šestadvacetiletého muže nahlásila personálu, který Makhzoomovi prohledal přede všemi zavazadla a upozornil ho, že měl vědět, že riskuje, když mluví „tímto jazykem“. Letecká společnost Southwest se bránila, že problémem bylo to, co mladík říkal, a ne jazyk, kterým mluvil.
Na diskriminaci při létání si stěžují i slavní muslimové jako hráč kriketu Moeen Ali, hudebník Cat Stevens, producent Naughty Boy nebo komik Adil Ray. Rapper Riz Ahmed o tom dokonce natočil píseň s názvem T5.
Diskriminace nahrává džihádistické propagandě
Britská vláda proto letos vydala dokonce směrnici, která určuje pravidla, jak vybírat cestující ke kontrole kvůli podezření z terorismu. „Etnický původ nebo víra nesmí být jediným důvodem pro výběr osoby ke kontrole,“ stojí v dokumentu. Tyto aspekty mohou být podle něj brány v úvahu pouze tehdy, pokud jsou spojeny s „faktory, které naznačují hrozbu terorismu“.
Podle experta na leteckou bezpečnost Philipa Bauma je problémem časté profilování útočníků na základě rasy. „I když provede útok Islámský stát nebo al-Káida, neznamená to, že ho provede někdo, kdo ‚vypadal jako muslim’,“ řekl Baum, autor knihy Násilí v oblacích pojednávající o útocích v letadlech.
Připomíná, že mnozí teroristé z historie letecké dopravy této stereotypizované představě útočníka neodpovídají. Jako příklad uvádí zadržení těhotné Irky Anne Marie Murphyové na letišti Heathrow v roce 1986. V kufru měla výbušniny, které jí tam podstrčil její jordánský snoubenec a ona je měla nevědomky pronést na palubu letadla El Al mířícího do Tel Avivu.
Baum tvrdí, že muslimové jsou nyní v neustálém strachu, že budou vybráni ke kontrole, což může podle něj vést k tomu, že se začnou mimoděk chovat jinak. „Všude je hodně paranoie a lidé tím mohou být někdy ovlivněni - chovají se podezřele, protože si myslí, že budou vybráni (ke kontrole),“ uvedl expert.
Mnoho lidí už si na letištích zvyklo, že kvůli hrozbě teroristických útoků čelí větším bezpečnostním opatřením. Diskriminace u kontrol však rozděluje společnost a u muslimů může vzbudit zášť.
Podle kriminologa Stefana Bonina má takový přístup k muslimům jasné následky. „Džihádistická propaganda založená na pocitu křivdy toho může využít. Pokud chcete, aby muslimové pomáhali úřadům bojovat proti extremismu, není zrovna dobré, když si myslí, že jsou sami neustále v hledáčku,“ uzavřel Bonino.
