Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se přesný termín i témata setkání v současnosti upřesňují s ruskou stranou. „Ve všech našich rozhodnutích je naším cílem bránit spojence, nezvyšovat napětí v Evropě. NATO je i nadále odpovědný, transparentní a předvídatelný hráč,“ prohlásil Stoltenberg.
Původně Aliance předpokládala, že se další jednání se zástupci Ruska na úrovni velvyslanců uskuteční ještě přes vrcholným summitem ve Varšavě, který začíná v pátek.
Rada NATO-RuskoByla založena v roce 2002, kdy nahradila fórum pro konzultace a spolupráci - Stálou společnou radu Rusko-NATO, která byla vytvořena v roce 1997. Rada slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, společné rozhodování a společné akce. Všechna rozhodnutí jsou přijímána konsenzem. Schůzkám předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se do ruské anexe Krymu scházela na úrovni vyslanců a vojenských zástupců prakticky jednou měsíčně, dvakrát ročně pak na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů. Činnost Rady NATO-Rusko byla poprvé přerušena po vojenské intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. |
„Rada NATO-Rusko má důležitou roli jako fórum pro dialog a může zvýšit předvídatelnost,“ uvedl Stoltenberg s tím, že Aliance pracuje s ruskou stranou na uspořádání dalšího setkání krátce po summitu.
Na něm chtějí spojenci schválit rozmístění čtyř vojenských praporů v Pobaltí a v Polsku jako posílení vojenské přítomnosti v oblasti k odstrašení Ruska od případné agrese.
Především pobaltské republiky mají kvůli silným ruským menšinám na svých územích obavy, že by se i u nich mohl opakovat scénář jako během ruské anexe Krymu v roce 2014. Rusko proti takovým krokům protestuje a posiluje vojenské síly ze své strany hranice.
Přípravy další schůzky s Ruskem jsou nicméně podle Stoltenberga potvrzením takzvaného „dvoucestného přístupu“ - posilování obrany a odstrašení na jedné straně a pokračováním smysluplného dialogu s Moskvou na straně druhé. „Naše kolektivní obrana a odstrašení bude zahrnovat mnohem více. Budeme hledat shodu také k přítomnosti na jihovýchodě, založené na mnohonárodní brigádě v Rumunsku,“ konstatoval Stoltenberg.
Poslední schůzka Rady NATO-Rusko, která se uskutečnila po dvou letech letos v dubnu, ale jen potvrdila, že mezi oběma stranami panují hluboké rozpory. A to i ohledně situace na Ukrajině (o posledním jednání čtěte zde).
Stoltenberg ale v pondělí zopakoval, že podobné jednání je užitečné, protože NATO věří v potřebu silné obrany stejně jako v dialog a konstruktivnější vztah. Rovněž ruský prezident Vladimir Putin nedávno avizoval, že se po summitu pokusí s Aliancí navázat dialog.
