Plánovaná demonstrace měla upozornit na porušování lidských práv a omezování svobody. Svolavatelé ji plánovali na 29. března, tedy na dobu, kdy v Česku pobýval čínský prezident Si Ťin-Pching. Shromáždění bylo předem řádně nahlášené a povolené.
Správní žalobu podal ve čtvrtek advokát Jan Kalvoda. Upozorňuje v ní na nezákonnost postupů, které policie použila. Odvolala se totiž na dopravní omezení, kvůli kterým účastníkům znemožnila dostat se na Hradčanské náměstí. „Politická práva účastníků byla potlačena dopravní legislativou, což samo o sobě implikuje zneužití,“ vysvětlil.
Policie obchází zákon, tvrdí kritici
Další právník Jiří Kučera podal jménem 18 senátorů také ústavní žalobu a stížnost. Senátorům vadí, že policie užila uzavírku danou paragrafem 24 zákona o pozemních komunikacích. Ten má sloužit k uzavírkám v případě havárií vodovodního řadu a podobně. „Policie tento paragraf zneužívá pro výkon svých pravomocí,“ uvedl.
Právníci popsali způsob, jak policie s magistrátem při znemožnění shromáždění postupovala. Magistrát prý dostal od policie žádost, aby jí povolil určitá opatření v souvislosti s čínskou delegací. Mimo jiné žádost obsahovala i umístění značek B 30, což je zákaz vstupu chodců. „Magistrát si sám doplnil, že je to bezpečnostní opatření,“ vysvětlil Kalvoda.
Podle Kučery si policie vymyslela způsob, jak s přispěním magistrátu obcházet zákony a znemožňovat konání povolených shromáždění. „Stává se to opakovaně a v tom vidíme zneužití, to je ten protiústavní krok,“ shrnul právník názory senátorů, které zastupuje.
Se svým kolegou se shoduje v tom, že policie se chová, jako kdyby podléhala určité politické tendenci. „Policie si zvykla odezírat ze rtů politické vrchnosti,“ zkritizoval tento postup Kalvoda.
Výňatek z podané správní žaloby Po 17. hodině se žalobci s dalšími desítkami osob shromáždili před ústím ulice Loretánské do Hradčanského náměstí, místo bylo přehrazeno bariérami, obsazenými příslušníky speciálních policejních jednotek. Ti oznámili, že „vlastník prostranství“, Magistrát hl. m. Prahy prohlásil prostranství „za neveřejné“ formou dopravně inženýrského opatření. Žalobci předložili potvrzené ohlášení shromáždění a prokázali tak legalitu shromáždění. Požádali o zajištění přítomnosti odpovědného představitele magistrátu, což policisté přislíbili. Počet shromážděných účastníků shromáždění vzrůstal v řádu stovek osob a na místo přibyly další policejní jednotky a těžká technika. Shromážděné osoby byly trvale sledovány a zachycovány video i audio technikou a nad místo přibyl policejní vrtulník. Žalobci vyčkávali avizovaného příchodu představitele magistrátu, a shromáždění, přestože tísněno bariérami bylo i nadále pokojné. Nicméně policie pojednou přehradila barierami Loretánskou ulici, čímž úplně uzavřela shromáždění bez možnosti odchodu a vyvolala napětí. Žalobci, poté, co to registrovali, i zjevnou tendenci k násilnému vytlačení shromáždění, požádali policisty, aby umožnili odchod shromážděných podél horní hrany Hradčanského náměstí. Žalobci byli totiž odkázáni jen na komunikaci s „čelem“ shromáždění, mimo jiné i pro hluk, působený policejním vrtulníkem. To, že policie neumožnila toto řešení, a zvýšila riziko konfliktu, skýtá otázku po skutečné motivaci organizátorů zásahu. Je zásluhou shromážděných, kteří pochopili situaci a napětí překlenuli. Asi po 90 minutách trvání se shromáždění skutečně pokojně rozešlo. |
„Důvod podán žaloby je principiální. Došlo k omezení našeho práva se shromáždit,“ řekl Martin Bursík, jeden ze svolavatelů. Pravidla musí podle něj platit pro všechny, i pro policisty či úředníky magistrátu. Upozornil, že podobné pochybení provedly úřady také v souvislosti s návštěvou čínské delegace ve Velké Británii a v Dánsku.
Záminku v podobě dopravních omezení považuje Bursík za falešnou už proto, že o ní úřady neinformovaly pořadatele včas a neumožnily jim tak na situaci reagovat a například přesunout shromáždění jinam. Například Kocáb, který měl na demonstraci vystoupit se svým projevem, se o uzavírce dozvěděl až ve chvíli, kdy ho spolu s ostatními policie odmítla pustit na náměstí.
Další ze svolavatelů protestního shromáždění Tomáš Pikola zdůraznil, že shromáždění mělo být pokojné. „Nemáme jinou možnost, jak ukázat vlastní názor,“ řekla jeho kolegyně Kateřina Kudláčková.
Michael Kocáb situaci přirovnal situaci před rokem 1989. Uvedl, že pochybil jak magistrát, tak policie. Podle něj státní orgány porušily ústavou zaručená práva.
„Myslím si, že bylo hrubě narušeno naše ústavní právo a věřím, že se tato situace vyřeší,“ řekl Tomáš Kozel z občanské platformy Politika a svědomí. Podle Bursíka je důležité, aby soudy k postupům policie zaujaly jasný postoj. „Jsme přesvědčeni, že uspějeme,“ řekl.
Vítání i protesty při návštěvě čínského prezidenta v Praze:
14. dubna 2016 |
