Ve Švédsku od začátku roku požádalo o azyl 1243 Iráčanů, úřady ale zároveň zaregistrovaly 1366 Iráčanů, kteří se azylového řízení vzdali a rozhodli se zemi opustit, píše The Local.
Cesta na sever |
Podobný je vývoj i u Afghánců, kteří podle statistik mají šanci jen 18 procent, že azyl nakonec získají. Mnozí se tak sami rozhodli řízení ukončit a odcestovat. Letos tak učinilo asi 500 Afghánců (příběh jednoho z nich najdete zde).
Mezi důvody, proč se někteří běženci rozhodli k ukončení azylového řízení, jsou podle úřadů dlouhé čekací doby, než jsou jejich žádosti posouzeny. Výrazně k tomu ale přispívá i finanční podpora, kterou Švédsko vyplácí těm, kteří se rozhodnou ze své vůle vrátit do vlasti. Afghánská či irácká rodina může získat až 75 000 švédských korun (219 000 korun). Peníze, které jsou určeny k opětovnému zařazení do života v domovské zemi, dostanou až po návratu do vlasti.
Počet navrátilců nicméně zůstává pouze zlomkem v celkovém počtu podaných azylových žádosti. Švédsko, které má 9,8 milionu obyvatel, za loňský rok přijalo více než 163 000 žadatelů. Vláda mezitím zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Obnovila také ostrahu jižní hranice, což zkomplikovalo cesty mezi Dánskem a Švédskem. Od té doby počet běženců přicházejících do země výrazně poklesl.
