„Dnes od 12 hodin platí podle pokynů politického vedení pro armádu Náhorního Karabachu klid zbraní,“ uvedl mluvčí karabašského ministerstva obrany Senor Hasratyan. Ázerbajdžánské ministerstvo obrany dohodu s Armény o příměří potvrdilo.
Ačkoliv podle arménského webu Artsakh Press byly boje poslední hodiny klidnější, ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že za poslední dva dny přišli v bojích o 16 svých vojáků. Současně tvrdí, že arménské jednotky přišly o 70 zabitých vojáků a dvě desítky kusů bojové techniky, jakož se prý i podařilo zničit štáb největší arménské vojenské základny v Náhorním Karabachu.
Boje o Karabach |
Jerevan se k tvrzení z Baku dosud nevyjádřil. Arménské ministerstvo obrany připustilo jen, že jeden voják byl v noci na úterý zraněn v důsledku ázerbájdžánského ostřelování, které bylo nejsilnější na severním úseku karabašské fronty. „Odvetná opatření potlačila aktivity nepřítele“ a arménské síly kontrolují situaci, citovala agentura Interfax z arménského komuniké.
Obě strany konfliktu tvrdí, že nepříteli způsobily těžké ztráty, zatímco samy utrpěly jen minimální škody. Tvrzení o stovkách zabitých nepřátel desítkách kusů zničené těžké techniky ale nelze z nezávislých zdrojů ověřit. Podle Radia Svobodná Evropa si konflikt doposud vyžádal nejméně 40 obětí. Některé zdroje však uvádí až 64, přičemž mezi oběťmi jsou nejméně čtyři civilisté. Ti zemřeli údajně v okrese Agdam v Ázerbájdžánu.
Ázerbájdžán se těší podpoře Turecka. Premiér Ahmet Davutoglu odsoudil „arménské útoky“ a slíbil, že Turecko bude nadále stát za Ázerbájdžánem v konfliktu. Oproti tomu Arménie má historicky i smluvně podložené spojenectví Ruska. Hrozba zapletení Turecka a Ruska do opětovně rozhořelého konfliktu, může podle experta způsobit nestabilitu v celém regionu (více zde).
Situace u Náhorního Karabachu se prudce vyostřila během noci z pátku na sobotu, kdy propukly boje s nasazením letectva, dělostřelectva a tanků.
Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach již desítky let. Ve 20. letech minulého století Sověti tuto oblast obývanou převážně Armény přiřkli Ázerbajdžánu, což položilo základy krvavého konfliktu zažehnutého během rozpadu SSSR. Válka se vlekla od roku 1988 šest let a jako oficiální konec se udává podpis dohody o příměří z 12. května 1994 zprostředkované Ruskem. Mírová smlouva však nikdy nebyla podepsána.
