„Byl to smutný den pro Belgii, ale musíme dál pracovat na naší společné budoucnosti, muslimové i nemuslimové,“ říká Sulayman Wim Van Ael o teroristických útocích v Bruselu, při nichž zahynulo přes 30 lidí. Mezi pachateli byli bratři Brahim a Khalid Bakraouiovi, belgičtí občané s marockými kořeny (všechno o útocích v Bruselu najdete zde).
V čem vaše poradenská činnost pro muslimy spočívá?
Žije tu hodně mladých lidí, kteří mají krizi identity, bojují sami se sebou a hledají pomoc. Jsou to lidé, kteří neumějí najít rovnováhu v tom, jak žít v Evropě a zároveň žít jako muslim.
Vždy zdůrazňuji, že se to týká jen menšiny evropských muslimů. Ale i přesto jich je mnoho. A především teď, když IS prezentuje válku v Sýrii a Iráku jako válku Západu proti islámu a muslimům. Já se jim snažím vysvětlovat, že to je především válka proti lidskosti.
Sulayman Wim Van AelSyn belgických rodičů k islámu konvertoval v 18 letech. Nejenže pomáhá mladým muslimům „v krizi“, ale poslední dva roky také vyučuje islám ve školách. |
S jakými problémy přicházejí?
Nevědí, co chtějí v životě dělat, čeho chtějí dosáhnout, a to především z pohledu islámu. Neumějí najít rovnováhu mezi životem v Evropě a vírou. Často si myslí, že musí odjet z Evropy, aby mohli žít jako správní muslimové. Ne nutně, aby odjeli bojovat. Ale mají pocit, že evropské prostředí jejich víru omezuje.
Jaká omezení tím myslí?
Do velké míry to souvisí s aktuální debatou v Belgii o takzvané neutralitě – od lidí se vyžaduje „neutrální“ chování. Začíná se také stále více prosazovat názor, že jakékoli vnější projevy náboženství ve veřejném prostoru nemají co dělat, zejména se to týká vládních institucí a škol. Takže žádné kříže nebo šátky. To ale pro muslimy může být složité, protože součástí víry je také to, jak mají navenek vypadat. Také rituální zabíjení zvířat už v Belgii není povoleno.
Jak se na tahle pravidla díváte vy? Přece jenom máme v Evropě už několik staletí odluku církve od státu.
Můj osobní názor je, že jsme multikulturní společnost a neměli bychom mít problém s lidmi, kteří jsou odlišní, pokud jejich chování nebo způsob oblékání nejde proti bezpečnosti nebo svobodě někoho jiného. Myslím, že by tu mělo být víc volnosti. Omezováním dosáhneme opaku.
Chceme s radikalizací bojovat a kvůli tomu jsme se začali bát, že každý náboženský symbol je znakem radikalizace. Tak to ale není. Radikalizace je ideologie, která nemusí být nutně spojená s vnějším vzhledem nebo chováním. Takže si myslím, že větší svoboda, pokud neohrožuje ničí bezpečnost, povede k menší radikalizaci.
Přesně stejný argument můžete ale slyšet i z druhé strany – že radikály plodí právě společnost, která je příliš liberální.
Pokud něco není pro společnost destabilizující, pak se rozdílů bát nemusíme. Neměli bychom se upínat k monokultuře, ale k multikulturalismu.
Předpokládám, že je pro vás obtížnější obhajovat tyto názory z pozice muslima po všech nedávných útocích na civilisty ve jménu islámu.
Ano, ale nejvíce obětí islámského terorismu a IS je stále na straně muslimů. IS ale islám zneužívá, je to pro něj jen prostředek, jak dosáhnout svých cílů. Jsou přece války i ve jménu demokracie a křesťanství.
Odkud Evropané čerpají informace o islámu, když nemluví arabsky?
Máme hodně knih, které byly přeloženy, často jsou to knihy ortodoxního salafistického islámu.
Ale to je přece přesně ten problém.
Ano. Proto jsem také napsal knihu, kterou se tohle snažím napravit. Doufám, že bude přeložena i do dalších jazyků. Ale 95 procent knih na trhu nejsou pozitivní knihy. Píše se v nich, že homosexuálové se mají shazovat z věží, poté být ukamenováni.
První, čeho jsem si všiml, když muslimové z Evropy začali odcházet do Sýrie, bylo to, že začali shazovat homosexuály z věží. A pak si řeknete – jsou to přece lidé vychovaní v Evropě, odkud vzali tyhle informace? No, v našich knihkupectvích.
V Evropě by se tedy měla zavést mnohem přísnější kontrola náboženských textů?
Rozhodně. Už jsem o tom mluvil i v belgickém parlamentu. Říkal jsem, že by bylo vhodné, aby existovala organizace, která na tohle bude dohlížet. Která bude procházet všechny tyhle knihy a dohlédne na to, že neodporují našim společenským normám a hodnotám. Aspoň tohle. Samozřejmě, že svoboda projevu je velmi citlivé téma, ale musí mít i své hranice.
Co říkáte na to, že evropští imámové získávají vzdělání v zahraničí?
Jsem rozhodně proti tomu. Podle mě by imám měl být vzdělaný člověk, který vystudoval univerzitu, zná i právo a kulturu země, ve které bude působit. Neříkám, že to musí být Evropan, ale rozhodně musí být vychován v Evropě. Musí přece znát prostředí, ve kterém bude pracovat.
