Státní zástupce Zdeněk Matula se Holé mimo jiné ptal, zda zpozorovala vliv alkoholu a drog na Dbalého. „Jisté změny chování jsem si všimla. Nedokážu posoudit, čím to bylo způsobené,“ odpověděla. Někdejší šéf nemocnice podle ní častěji rušil schůzky nebo na ně za sebe posílal buď ji, nebo dalšího náměstka Michala Toběrného, který je v kauze také obžalován.
Kauza DbalýObžaloba viní Dbalého z korupce při zakázkách na digitalizaci chorobopisů a nákup Leksellova gama nože. Hrozí mu až 12 let vězení. Obžalováno je i dalších šest lidí (o obžalobě více zde). |
Holá připustila, že z Dbalého byl někdy cítit alkohol. Státní zástupce následně chtěl vědět, zda existovala v Nemocnici Na Homolce směrnice, která zakazovala požívání alkoholu v práci. Když Holá přitakala, ptal se Matula, zda ji náměstkyně v případě Dbalého využila. „Nevyužila, byl můj nadřízený,“ hájila se bývalá členka vedení.
Sám Dbalý problémy s alkoholem a drogami dříve přiznal. „Podlehl jsem více pití a nepopírám, že jsem užíval i kokain,“ řekl mimo jiné u soudu. (více o jeho výslechu zde)
„Nevím, nejsem si jistý, nevzpomínám si“
Soud však zajímalo především to, jak komise vybrala vítěznou firmu pro digitalizaci chorobopisů. Jako první odpovídal bývalý technický náměstek nemocnice Stanislav Adam. Neustále opakoval, že neví, nebo že si nepamatuje.
Muž, který se sám zařadil na páté místo v hierarchii vedení nemocnice, nedokázal popsat, jak se v komisi ocitl a co tam dělal. Nevzpomněl si na otevírání obálek ani na to, jak vybrali vítěze, respektive proč vyřadili ze soutěže dvě ze tří přihlášených firem. „Administrátor předložil finální řešení, které jsme schválili,“ uvedl.
Adam přiznal, že práci v komisi nevěnoval moc času, protože se to netýkalo jeho hlavní činnosti, kterou byla především správa budov. „Když se na to podívám zpětně, byl jsem trochu pasivní,“ uvedl Adam.
Holá u soudu uvedla více podrobností než u výslechu na policii. Na dotaz státního zástupce vysvětlovala, že měla čas o věci přemýšlet a řada věcí se jí vybavila. Na drtivou většinu Matulových dotazů ale odpověděla, že neví.
Podle Holé komise především kontrolovala „úplnost nabídek.“ Ani ona nedokázala přesně říci, kdo stanovil kritéria zadávací dokumentace, a proč byly dvě ze tří společností vyřazeny. I ona se odvolávala na právní kancelář, kterou nemocnice kvůli výběrovému řízení najala.
Archiv chorobopisů byl černá můra, popsala svědkyně
Třetí svědkyně Anna Párová měla Na Homolce na starosti oddělení dokumentace, kam spadal archiv chorobopisů. „Ten archiv, to byla černá můra. Tuny a tuny papíru a nikdo nevěděl, co by se s tím mělo dělat,“ prohlásila u soudu. Později upřesnila, že se jednalo především o chorobopisy z let 1992 až 1996, kdy je ještě lékaři nepsali do počítačů.
Párová se na začátku omluvila, že je už v důchodu a s ohledem na věk už jí paměť neslouží úplně dobře. Z trojice svědků ale mluvila nejkonkrétněji. Podle ní bylo jedním z nejdůležitějších kritérií to, aby digitalizace začala co nejdříve. To podle ní jako jediná splňovala vítězná firma DISOL Group.
Hodnotila se i cena, personální zázemí uchazečů a to, zda mají potřebné vybavení. Nemocnice ale na digitalizaci půjčovala vítězné firmě vlastní scannery. „Byly jen čtyři a oni měli i vlastní,“ vysvětlovala Párová.
Výslechy svědků budou pokračovat celý týden. Plánovány jsou i na květen a podle soudkyně Sylvie Slepičkové budou zřejmě probíhat i na podzim.
Exšéf Homolky Vladimír Dbalý byl u soudu v první polovině ledna:
11. ledna 2016 |
