Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS označil za „drzost“ a šílené prohlášení KSČM k výročí února 1948.
Paradoxně totiž prakticky ve stejnou chvíli, kdy probíhala pietní vzpomínka v Nerudově ulici k nástupu 41 let trvající éry bezpráví, se na internetových stránkách komunistické strany objevilo prohlášení, podle nějž se KSČM hlásí k „k revolučnímu základu února 1948“ a zároveň „hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily“. (více čtěte zde)
„Drzost komunistické strany a jejích představitelů přesahuje všechny únosné meze. Považuju to za šílenství,“ řekl Sobotka. Prohlášení komunistů je podle něj důsledkem toho, že se po pádu komunistického režimu v roce 1989 nepovedlo komunistickou stranu zakázat.
„Dnes si stále mnoho lidí neuvědomuje, že Gottwaldova éra patří po nacistické okupaci k druhé nejtemnější kapitole našich dějin a že komunistická totalita u nás nezačala srpnem 1968, jak si mnoho lidí nezorientovaných v naší historii často naivně myslí,“ řekl Sobotka a připomněl tak komunistického politika Klementa Gottwalda, který přesvědčil v únoru 1948 Beneše, aby z vlády odvolal ministry demokratických stran.
„Někomu se může zdát, že jde o již příliš vzdálenou minulost, ale brutálně rozehnaný pochod studentů, kteří byli v následujících dnech vyhazováni z vysokých škol, tvrdě perzekvováni nastupující komunistickou diktaturou, má stále své historické poselství,“ uvedl místopředseda Senátu u desky věnované pochodu studentů, kteří šli 25. února 1948 podpořit prezidenta Edvarda Beneše, aby neustupoval tlaku komunistů.
Nejdříve potlačená demonstrace, pak vyhazování ze škol
Únor 1948Po únorovém převratu 1948, který byl za minulého režimu nazýván jako Vítězný únor, se Československo dostalo na jednačtyřicet let do područí Sovětského svazu. V letech 1948 až 1989 prošlo věznicemi komunistického Československa přes 262 tisíc politických vězňů. Při zatýkání, ve vězení a v táborech nucených prací zahynulo 2 500 až 3 000 lidí. Oficiálně bylo pro protikomunistickou činnost odsouzeno a popraveno 241 lidí, poslední v listopadu 1960. |
Na Hrad se ovšem už nedostali, zastavili je těsně pod ním svými puškami příslušníci Lidových milicí. Jaroslav Müller z Pražského akademického klubu 48 připomněl, že po potlačení pochodu studentů na podporu demokracie byli mnozí vyhozeni z vysokých škol. „Komunisty byli ocejchováni na celý život,“ zdůraznil Müller.
„Tehdy se mladí, inteligentní lidé rozdělili do dvou táborů. Jedni vsadili na zdravý rozum a sociální instinkt a odmítli komunistickou demagogii, zatímco druzí si bez ohledu na inteligenci a vzdělání nechali ochotně vymýt mozek a přilnuli fanaticky k ideologii třídní nenávisti,“ řekl při pietním aktu Sobotka.
Pamětní věnce k desce věnované pochodu studentů vysokých škol položili květiny také ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL, zástupci Konfederace politických vězňů, rektor ČVUT Petr Konvalinka i velvyslanci Slovenska, Ukrajiny a Estonska. V Praze jsou k připomenutí výročí února 1948 naplánovány i další pietní akce.
