„Žaloba se zamítá,“ rozhodla soudkyně Jaroslava Lobotková po vyslechnutí obou stran. Žádné pochybení Pacovského nenašla. „Soudce nemůže sedět u každého účastníka a kontrolovat, kdo a jak nahlíží do spisu. Od toho je tu administrativa,“ sdělila Lobotková.
Rath ani Pacovský se soudu osobně neúčastnili, zastupovali je právníci. Rathův advokát Adam Černý na začátku uvedl, že na podané žalobě na ochranu osobnosti trvá, a chtěl ji ještě rozšířit. Po Pacovském žádal Rath omluvu zveřejněnou mimo jiné i na serveru iDNES.cz, tisíc korun za uvedení svých údajů a 97 500 korun za nezákonné prodloužení vazby.
Bývalý hejtman si stěžoval, že soudce nechal novináře ještě před začátkem hlavního líčení vyfotografovat spis. Na snímcích se objevila i titulní strana spisu, na které jsou Rathovy osobní údaje včetně data narození. Pacovský se za to Rathovi omluvil. Uvedl, že umožnil novinářům zdokumentovat rozsah, nikoli obsah spisu, aby i širší veřejnost pochopila, že nastudování tak velké kauzy je časově náročné.
„Ne jedna osoba, ale více osob mělo šanci si spis fotit. Nebyla to chyba novinářů, nebyl to ani jediný exces,“ řekl Černý. „Navíc bylo umožněno, aby se s osobními údaji obchodovalo,“ sdělil dále. Vysvětlil to tak, že snímky agentury ČTK použila i jiná média, která za jejich použití zaplatila.
Za umožnění fotografování dostal Krajský soud pokutu ve výši 10 tisíc korun. „Zaplatil ji soud, po žalovaném ji nevyžadoval,“ řekl Černý, podle kterého by z toho měl Pacovský vyvodit osobní odpovědnost.
Zástupce Pacovského Josef Lžičař ale namítal, že Rath jako osoba veřejně činná musel počítat s tím, že při vstupu do politiky bude jeho soukromí dotčeno. Jeho údaje jsou podle něj zapsané i ve veřejně přístupných zdrojích, jako je katastr, obchodní rejstřík nebo publikace Kdo je kdo, která uvádí i Rathovy rodinné poměry.
Rath si stěžoval i na prodloužení vazby
Druhým pochybením soudce bylo podle Černého to, že ponechal Ratha ve vazbě i v době, kdy už to nebylo nutné. „Byla tím porušena práva zaručená v Listině základních práv a svobod,“ konstatoval právník.
Lžičař soudu navrhl, aby žalobu zamítl. „Není dána pasivní legitimace na straně žalovaného,“ uvedl. Navíc Pacovský nerozhodoval o vazbě sám, ale v senátu, a jeho rozhodnutí později potvrdil i Vrchní soud v Praze. Za prodloužení vazby již Rath v minulosti dostal od ministerstva spravedlnosti náhradu ve výši necelých 20 tisíc korun.
Senát Roberta Pacovského Ratha za korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami odsoudil loni v červenci na 8,5 roku vězení a propadnutí zajištěného majetku. Rozsudek není pravomocný, Rath i státní zástupce Petr Jirát se odvolali (všechny články o případu čtěte zde).
Verdikt soudu nad Rathem z loňského července:
23. července 2015 |