Ženíšek 10. února jménem TOP 09 vyzval prezidenta k okamžité rezignaci poté, co Zeman na jednom ze setkání s občany v Plzeňském kraji potvrdil částku 150 milionů, kterou český stát zaplatil za dvě dívky unesené v Pákistánu. „Co říkáte na to, že Česká republika zaplatila za dvě unesené dívky 145 milionů korun?“ dostal prezident otázku. „Pokud vím, tak 150, ale záleží na tom, podle jakého kurzu to počítáte,“ opáčil Zeman (více čtěte zde).
A v Ženíškovi „bouchly saze“. „Záměrně a cíleně ohrožuje bezpečnost občanů ČR a dle mého soudu je to na odstoupení hlavy státu a v opačném případě na podání ústavní žaloby Ústavnímu soudu, aby rozhodl, zda jeho podání není velezradou,“ řekl Ženíšek (více čtěte zde). A šéf jeho strany Miroslav Kalousek potvrdil, že je to postoj celé TOP 09. Zeman se tomu vzápětí vysmál s tím, že řekl jen to, co už před tím napsal týdeník Respekt.
„Teď to na velezradu není, to zkrátka je všem jasné. Nevěřím ale, že pan prezident je čtenářem Respektu. Měl zkrátka říci, že jako hlava státu se k tomu vyjadřovat nebude,“ trvá ale na svém druhý muž TOP 09, kterému se pro jeho iniciativu nepodařilo získat podporu ani v opoziční pravicové ODS. „Bral jsem to jako snahu probudit z letargie, kterou vnímám ve společnosti. Nelituju toho i na základě ohlasů, které dostávám od lidí na e-mail,“ řekl iDNES.cz Ženíšek.
K přijetí návrhu ústavní žaloby je potřeba souhlas třípětinové většiny přítomných senátorů, podání žaloby musí schválit i třípětinová většina všech poslanců.
Umí si představit Pospíšila, ale jméno má nejprve říci ČSSD
Ženíšek věří, že při hledání společného kandidáta do prezidentské volby, který by mohl rovnocenně soupeřit se Zemanem, bude nejen TOP 09, ale i další demokratické politické strany, úspěšnější.
„Jestli to má mít šanci na úspěch, tak by se jménem měla nejprve přijít nejsilnější demokratická strana, tedy ČSSD. Kdyby to jméno nebylo adekvátní, abychom se k němu mohli přihlásit, pak teprve nastává čas, kdybychom mohli přijít s nějakým jménem. Jinak já si dnes umím představit Jiřího Pospíšila, který ty ambice má a přihlásil se k tomu, ale ta strategie by měla být taková, jak jsem ji popsal. Třeba se ale ukáže, že každá strana si bude hrát na svém vlastním písečku,“ uvedl v pondělí Ženíšek.
Europoslanec, nestraník Pospíšil zvolený s podporou TOP 09, ale dříve také místopředseda ODS a bývalý ministr spravedlnosti, už připustil, že kandidaturu zvažuje. Sociální demokraté budou podle premiéra Bohuslava Sobotky jméno kandidáta na Hrad budou řešit až po podzimních krajských volbách. Sobotka chce, aby o něm rozhodli všichni členové strany. Už teď je jasné, že část ČSSD bude podporovat Zemana, se kterým je Sobotka na kordy. A je možné, že voliči si z doporučení stran stejně nebudou dělat velkou hlavu a vyberou si prezidenta podle vlastní úvahy.
Jednání a výroky prezidenta Zemana má znovu řešit Senát
Pro Ženíška může být útěchou, že po krachu jeho iniciativy s podáním ústavní žaloby pro velezradu se jednáním a výroky prezidenta Zemana bude zabývat horní komora parlamentu.
Na program její schůze 2. března se tento bod dostal na návrh klubů Starostů a nezávislých a KDU-ČSL. Šéf Strany práv občanů (která dříve měla v názvu i Zemanovo jméno) Jan Veleba se tomu marně snažil zabránit. V Senátu dominantní ČSSD bod z pořadu schůze vyřadit nechtěla a nechala ho tam.
Senát už přitom v prosinci odmítl petici 11 126 občanů a zároveň jejich výzvu, ať zváží ústavní žalobu na hlavu státu. (více zde)
„Bohužel, některé výroky prezidenta se dotýkají veřejnosti i samotného Senátu a měli bychom k tomu přijmout nějaké usnesení,“ řekl iDNES.cz šéf klubu Starostů a nezávislých Jan Horník. „Pan prezident si úplně neuvědomuje, jaké jeho výroky mohou mít v zahraničí důsledky. Když jezdíme na zahraniční výjezdy, tak se nás na to ptají,“ řekl Horník.
Příkladem z poslední doby jsou Zemanova slova, když odpovídal na to, jak se mohou občané zbavit premiéra Sobotky. Prezident opáčil, že jakéhokoli politika, tedy i prezidenta, mohou lidé odstranit demokraticky volbami, nebo nedemokraticky kalašnikovem (více o výroku čtěte zde).
„Takže my bychom chtěli takové usnesení, aby jako nejvyšší ústavní činitel komunikoval s vládou, s dalšími ústavními činiteli. Měla by to být výzva, aby respektoval další osobnosti, aby nerozděloval společnost, ale spojoval. Zatím ta skutečnost je někde jinde,“ řekl iDNES.cz Horník.
