Rakouský plán počítá s tím, že v budoucnu na své jižní hranici umožní denně nejvýše osmdesáti migrantům podat žádost o azyl. Rakousko ale podle eurokomisaře musí přijmout všechny žádosti podané na jeho území nebo na jeho hranicích, jinak by porušovalo mezinárodní právo.
Avramopulos v dopise zaslaném rakouské ministryni vnitra Johanně Miklové-Leitnerové napsal, že zavedení denního stropu na počet přijímaných žadatelů „by byl zcela evidentně v rozporu se závazky Rakouska“, které vyplývají z unijních právních norem a z mezinárodního práva.
Eurokomisař také upozornil, že Rakousko tímto krokem zabrání projet svým územím lidem, kteří mají v úmyslu požádat o azyl v jiné zemi.
Názor Evropské komise nesdílí expert na evropské právo Walter Obwexer. Podle něj komisí zmíněná ustanovení nezakotvují povinnost udělovat azyl, nýbrž jen nedovolují posílat žadatele o azyl do nebezpečných zemí. A jelikož sousední Slovinsko nebezpečnou zemí není, Vídeň podle Obwexera pravidla neporušuje.
Obwexer nesouhlasí také s argumentací EK, že by Rakousko nemělo uprchlíky nechat jít dál do země jejich výběru. Kdyby se mělo toto pravidlo dodržovat, nesměli by migranti podle něj dojít do Rakouska ani přes Chorvatsko a Slovinsko. Podle unijních pravidel má imigrant požádat o azyl v první zemi, ve které se ocitne na území EU. Pokud imigranti žádají o azyl jinde než v první zemi, mohou být deportováni.
Rakouský kancléř Werner Faymann před dnešním začátkem summitu EU v Bruselu rozhodnutí své vlády stanovit maximální počet denně přijímaných žádostí o azyl obhajoval.
„Trváme na tom. Není myslitelné, aby Rakousko přijímalo žadatele o azyl za celou Evropu,“ řekl. Aby kvůli rakouskému postupu nevznikla na západním Balkáně humanitární katastrofa, musí podle Faymanna začít po vzoru Vídně, Berlína a Stockholmu konečně i ostatní evropské země uprchlíky přijímat.
Migrace a Brexit
Kritická slova na adresu Rakouska zazněla v den, kdy v Bruselu začíná dvoudenní summit o migrační krizi. Do Evropy stále přichází denně tisíce migrantů a někteří politici volají po tvrdším zásahu.
Státníci hodlají rokovat o ochraně vnějších hranic Schengenu, spolupráci s Tureckem a zhodnocení funkčnosti nově otevřených hotspotů na ostrovech v Egejském a Středozemním moři (o řeckých hotspotech jsme více psali zde).
Český premiér Bohuslav Sobotka při příjezdu do bruselského paláce Justus Lipsius prohlásil, že pokud Řecko a Turecko nebudou plnit své závazky, je třeba přistoupit k takzvanému plánu B, tedy vzniku nové schengenské hranice severně od Řecka.
„My jsem kritičtí - podobně jako Evropská komise - k tomu, jak funguje Řecko v schengenském systému, a chtěli bychom, aby Řecko odstranilo všechny nedostatky, které mu komise ve své zprávě vytkla,“ uvedl Sobotka.
Řecký premiér Alexis Tsipras podle serveru řeckého listu To Vima Sobotkovi naopak řekl, že „posílat vojáky a policisty k řecké hranici není přátelským činem“. Narážel tak na okolnost, že Česko letos vyslalo 27 policistů do Makedonie, aby pomáhali s dozorem nad hranicí s Řeckem.
Slovenský premiér Fico byl vpodvečer ohledně řecké schopnosti chránit „originální“ schengenskou hranici velmi pesimistický. Aténám dal v rozhovoru s novináři čas do března. „Pokud se v březnu ukáže, že nic nefunguje, je třeba zvažovat tu druhou variantu,“ řekl. I takové řešení ale podle něj bude řešením evropským a Slovensko je připraveno v několika týdnech přispět 300 policisty s dostatečnou jazykovou vybaveností a potřebnými znalostmi.
„Chceme řešení, které by bylo řešením celé osmadvacítky,“ uvedla při příchodu německá kancléřka Angela Merkelová. Prioritu má podle ní spolupráce s Tureckem, prosazovat chce i lepší ochranu vnějších hranic unie. Německá kancléřka chce také hledat způsoby, jak by se mohli uprchlíci z Turecka dostat do zemí Evropské unie legálně.
Na summitu se kromě migrace bude řešit otázka takzvaného Brexitu, tedy možného odchodu Velké Británie z EU. Konzervativní britský premiér David Cameron před posledními parlamentními volbami slíbil Britům referendum o setrvání Británie v unii s tím, že ještě před tímto hlasováním dojedná s ostatními členy bloku novou podobu vzájemných vztahů.
