Opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci monitoruje z Británie, tvrdí, že kvůli bojům prchají lidé hlavně do kurdského města Afrín, které leží severně od bojiště. Při ruských náletech v této oblasti už podle nich zahynulo nejméně 21 civilistů, včetně tří dětí.
Letecké údery prý zasáhly šest předměstí Aleppa a vyžádaly si rovněž množství zraněných, takže počet obětí se může ještě zvýšit. „Ruské nálety se zatím soustředily na provincii Aleppo,“ citovala agentura AFP Ramího Abdal Rahmána ze SOHR. Aleppo bývalo průmyslovým centrem Sýrie. Od roku 2012 padla jeho část do rukou povstalců bojujících proti režimu prezidenta Bašára Asada, kteří se stále v jeho části drží.
Moskva tvrdí, že její letecké údery, které byly zahájeny loni na konci září, míří na ozbrojence z Islámského státu a další extremisty. Západ a někteří jeho spojenci ale Rusy obviňují z toho, že terčem jejich náletů se stávají i členové umírněné opozice.
Jídlo se k lidem nedostane
Mezinárodní humanitární organizace Mercy Corps ve čtvrtek oznámila, že byla nucena kvůli těžkým bojům přerušit distribuci potravin v několika severosyrských vesnicích. Potvrdila, že z nich civilisté prchají po tisících.
Zdroj z řad syrské armády agentuře Reuters prozradil, že Asadovi vojáci by brzy měli obklíčit celé město. Syrské armádě podporované ruskými leteckými údery se ve středu podařilo prolomit povstaleckou linii u šíitských měst Nubul a al-Zahrá, které leží severozápadně od Aleppa.
Latest ISW #Syria airstrikes map. More #Russia attacks vs. opposition in #Aleppo Province. https://t.co/A1xCJwXi7S pic.twitter.com/jSzTxK3Txh
„V případě, že armáda dokončí operace severozápadním směrem od Zirby a ve směru jihozápadně od měst Nubul a al-Zahrá, budou všechny zásobovací trasy odřízlé. A to bude brzy,“ uvedl zdroj. Už nyní se vojákům podařilo odříznout nejdůležitějších zásobovací cestu vedoucí od tureckých hranic.
Kvůli bojům jsou přerušeny mírové rozhovory
Tvrdé boje jsou jedním z důvodů přerušení mírových rozhovorů v Ženevě. Rozhovory, které začaly teprve v pátek a které měly přinést řešení syrského konfliktu, byly ve středu přerušeny kvůli protestům opoziční delegace proti pokračujícím bojům (více čtěte zde). Opozice požaduje, aby byly otevřeny humanitární koridory a aby syrská armáda a spojenecké ruské letectvo ukončily útoky a nálety. SOHR tvrdí, že tento týden bylo v Sýrii zasaženo z letadel na 500 cílů.
K zastavení útoků ve čtvrtek vyzval také americký ministr zahraničí John Kerry. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun řekl, že „následující dny by měly být využity k tomu, aby byly jednající strany znovu přivedeny ke stolu, ne k ziskům na bitevním poli“.
Saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr vinu za přerušení rozhovorů připsal syrské vládě. Její delegace prý odmítala spolupracovat se zmocněncem OSN Staffanem de Misturou, který je prostředníkem ženevských rozhovorů. Rusko podle ministra své útoky v Sýrii zintenzivnilo s cílem vyprovokovat opozici.
Rozhovory jsou přerušeny do 25. února, mezitím se má ale sejít mezinárodní skupina, která o Sýrii jednala před započetím ženevských jednání. Tato skupina, kterou tvoří zástupci 17 zemí, má jednat 11. února v Mnichově.
Státníci slíbili miliardy pro Sýrii a okolí
Mezitím ve čtvrtek za účasti britského premiéra Davida Camerona, německé kancléřky Angely Merkelové nebo generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna začala v Londýně dárcovská konference zaměřená na pomoc Sýrii a okolním zemím.
Kam míří 170 milionů z ČeskaPeníze z Česka na pomoc Sýrii půjdou hlavně na zdravotní péči, vzdělávání a fungování uprchlických táborů v regionu. "Úsilí o zlepšování podmínek uprchlíků v Sýrii a regionu je projevem solidarity s lidmi v nouzi, ale také praktickým krokem, jehož cílem je zmírňovat uprchlickou vlnu do Evropy," zdůvodnil finanční pomoc premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Z toho: Jordánsko 70 milionů
|
Světoví státníci pro letošek přislíbili více než šest miliard dolarů (145 miliard Kč) na letošní pomoc pro Sýrii a okolní státy. Celkem je podle OSN letos potřeba kolem devíti miliard dolarů (asi 217 miliard Kč). Česká republika se chystá přispět částkou nejméně 170 milionů korun (více viz box).
Mezinárodní konference nazvaná Podpora Sýrie a regionu v roce 2016 navazuje na trojici podobných akcí z let 2013 až 2015, které se uskutečnily v Kuvajtu. Jejím cílem je získat velkou část z devíti miliard dolarů, které letos požaduje OSN. Asi 7,7 miliardy z této sumy by mělo jít různým agenturám světové organizace a 1,2 miliardy státům v regionu. Největší příspěvek zatím jménem Evropské unie slíbil předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož dá letos osmadvacítka na pomoc Sýrii, Turecku, Jordánsku a Libanonu přes tři miliardy eur (více než 80 miliard korun). Spojené státy chtějí podle ministra zahraničí Johna Kerryho poskytnout kolem 900 milionů dolarů.
Ještě vyšší má být příspěvek Německa, jehož kancléřka Angela Merkelová hovořila o sumě 1,2 miliardy eur. Britský premiér David Cameron za svou vládu přislíbil 510 milionů liber (18 miliard korun). Oba státy zároveň slíbily miliardy i pro dalších několik let. Norsko pak počítá s příspěvkem 1,2 miliardy dolarů během čtyř let.
Největší finanční náklady pětiletého syrského konfliktu nesou vedle samotných Syřanů okolní země. Turecký premiér Ahmet Davutoglu, jehož země hostí 2,5 milionu syrských uprchlíků, dnes hovořil o nákladech ve výši desítek miliard dolarů ročně.
Vedle finančních příspěvků hledá na sedm desítek světových politiků i další cesty, jak pomoci syrským uprchlíkům na Blízkém východě, kterých je v současnosti asi 4,4 milionu. Jedním z cílů je do konce příštího školního roku zajistit vzdělávání pro všech 1,4 milionu dětských uprchlíků ze Sýrie. Nyní jich do školy chodí jen polovina.
