Dvě hlavní hrozby pro Evropu zůstávají podle Petra Pavla, exnáčelníka generálního štábu české armády a nynějšího předsedy vojenského výboru NATO stejné, jak je Aliance definovala na summitu ve Walesu v roce 2014.
„Rusko a jeho politika a na jihu islámský terorismus a extremismus,“ jmenoval obě hrozby Pavel v rozhovoru pro slovenský Denník N (článek je zde, plná verze vyžaduje placený přístup). „Důsledkem té druhé hrozby je i uprchlická vlna, která způsobila krizi v několika evropských zemích,“ dodal.
Generál podotkl, že je důležité, jakým úhlem pohledu jsou hrozby vnímané. Rusko je podle něj hrozbou závažnější. „Stát, který vlastní mimořádný vojenský arzenál včetně jaderných zbraní a který se neostýchá porušit mezinárodní dohody, je nepochybně rizikem číslo jedna,“ řekl.
Jenže zatímco hrozba spojená s Ruskem je podle něj stále jen potenciální, problémy spojené s uprchlíky jsou urgentnější a mají bezprostřední vliv.
Vlnu nikdo neřídí a ekonomických migrantů mohlo být méně
Pavel zdůraznil, že uprchlická krize je vyvolaná problémy s islámským extremismem. Teze, že je celá krize někým jednotně řízená, podle něj nemá oporu ve zpravodajských analýzách dostupných všem členským zemím NATO. „Těžko bych mohl takovou spekulaci podpořit,“ podotkl generál.
O tom, že uprchlická krize je jednotně řízená Muslimským bratrstvem, často hovoří prezident Miloš Zeman. Odvolává se na tvrzení marockého ministra zahraničí a korunního prince Spojených arabských emirátů (více o názorech Miloše Zemana zde).
4. ledna 2016 |
Kolik je v Evropě uprchlíků?Azyl dostane necelá polovina příchozích, vyplývá ze statistik |
Pavel v rozhovoru pro Denník N řekl, že je třeba vzít v úvahu, že část z příchozích cizinců tvoří „ekonomičtí migranti“. Jejich počet podle něj narostl i kvůli přílišné otevřenosti některých evropských států. Pokud by se ty státy - Pavel žádný nezmínil výslovně - chovaly méně vstřícně a pokud by na hranicích EU byla dostatečná regulační opatření, ekonomických migrantů by podle generála bylo méně.
S ohledem na to, kolik běženců přichází ze Sýrie a Afghánistánu, však nelze říci, že by 90 % příchozích byli právě „ekonomičtí migranti“, soudí generál.
Zájmem Západu je umožnit Rusku změnit kurs, říká Pavel
Konflikt na Ukrajině vnímá Pavel tak, že na straně Ukrajiny i Ruska je ochota pokračovat v jednáních a opatření z Minských dohod se daří plnit - i když ne ve stanovených termínech a i když na obou stranách zůstávají hráči s různými zájmy. Řešením situace v Donbasu podle něj mohou být svobodné volby, uspořádané pod patronátem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, tedy instituce k tomuto určené.
Rusko se momentálně nachází kvůli cenám ropy a kvůli mezinárodním sankcím ve špatné ekonomické situaci. Podle generála ale v tomto případě neplatí pravidlo „nulového součtu“, tedy že čím hůře pro jednoho hráče nějakého sporu - Rusko - tím lépe pro druhého, tedy Západ.
„Některé vlády by špatná ekonomická situace možná tlačila ke změně postoje, Rusko je ale jiný případ (...) V zájmu západních států je hledat cestu, která by umožnila Rusku bez ztráty tváře upravit jeho současný kurz, a ne ho dovést k ekonomickému kolapsu. Ten by neprospěl nikomu,“ míní Pavel.
