Návrh, aby vláda musela své postoje před poslanci hájit, podal šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch, kterého zklamalo, že v úterý tak dlouho vládní politici slibovali, že uprchlické téma je priorita a že se o tom bude s poslanci bavit, až nakonec nic neschválili a vláda z povinnosti hájit se před poslanci vyklouzla.
Napodruhé už to ani někteří vládní poslanci nechtěli připustit a podpořili opozici. Podle místopředsedy křesťanských demokratů Ondřeje Benešíka je cílem KDU-ČSL, aby Sněmovna vládu v jejím přístupu k uprchlíkům podpořila.
„Musíme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko-Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření a regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku nebo v Řecku,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. To by fakticky znamenalo posunout schengenskou hranici na sever Řecka, na makedonskou a bulharskou hranici (více zde).
Premiér tak potvrdil, že se někteří evropští politici obávají, zda bude Turecko schopno plnit dohodu s Evropskou unií o zachytávání migrantů již na svém území. Za to, že je nepustí Turecko přes moře do Řecka, má od EU dostat tři miliardy eur.
Opoziční Úsvit požaduje od vlády stálou ochranu hranic České republiky, protože na Brusel, tedy na Evropskou unii, se podle něj nedá spoléhat.
„Po premiéru Sobotkovi a ministru vnitra Chovancovi budeme požadovat okamžité zavedení ochrany státních hranic. Budeme také chtít, aby se prosadil náš návrh azylového zákona, aby azyl nemohl dostat žádný cizinec, který spáchá trestný čin. Budeme chtít také vědět, proč vláda odmítá náš zákon o detenčních zařízeních, podle kterého mají být azylová zařízení umístěna mimo území Evropské unie, například v Sýrii nebo severní Africe,“ uvedl místopředseda a mluvčí Úsvitu-Národní koalice Jan Zilvar.
