Mluvčí soudu Markéta Puci pro iDNES.cz potvrdila rozhodnutí soudu, že předání do Belgie je možné. Proti verdiktu však obhajoba okamžitě podala stížnost, a věcí se tak bude zabývat i vrchní soud.
Podle belgických úřadů skupina převážela do Velké Británie 15 až 25 migrantů týdně. Běženci prý za převoz platili částky od 500 do 5 000 britských liber (18 tisíc až 180 tisíc korun). Grundzu je údajně možné spojit „v podstatě se všemi převozy“ uskutečněnými od 7. října 2013 do 23. února loňského roku. „Okolnosti převozů jsou často otřesné a nebezpečné,“ konstatovala belgická soudkyně v žádosti o předání k trestnímu stíhání.
Grundza žije ve Velké Británii, pravidelně ale cestoval do Česka. Podle kriminalistů pravděpodobně proto, aby organizoval nelegální převozy, najímal řidiče, doprovázel transporty do Velké Británie a aby ručil za nakládku lidí a za vyplacení odměn řidičům.
Je prý v úzkém kontaktu s údajným spolupachatelem Antonem Gjekajem, se kterým prý tvoří „spojnici mezi českou a albánskou kriminální organizací ve Velké Británii“. Grundza v úterý popřel, že by se s Albánci znal. Evropský zatýkací rozkaz prý obsahuje „spoustu nesrovnalostí“.
Český policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu koncem loňského listopadu oznámil, že na základě eurozatykače zadržel Grundzu, další dva muže a jednu ženu české státní příslušnosti, kteří údajně byli hlavními organizátory nezákonného převozu běženců z Albánie, Sýrie, Makedonie a Kosova. Skupině pachatelů údajně převozy vynesly přes 13 milionů korun. Některým jejím členům hrozí v Belgii až 20 let vězení.
O splnění podmínek pro předání dalšího z údajných převaděčů, Petra Karlíka, bude pražský městský soud rozhodovat ve středu. Oba muži jsou ve vazbě kvůli obavám, že by se mohli skrývat a vyhýbat se trestnímu řízení. Předání dalších dvou obviněných řeší ústecký krajský soud.
