Erdogan se ve čtvrtek večer setkal s novináři po návštěvě Saúdské Arábie a odpovídal mimo jiné na otázku, zda by bylo možné zavést prezidentský systém při zachování unitární struktury státu. „Příklady ve světě určitě existují. Podívejte se třeba na Hitlerovo Německo,“ řekl Erdogan podle tiskové agentury Dogan. „V řadě různých zemí máme pozdější příklady,“ dodal.
Turecká vládní činitel agentuře Reuters řekl, že Erdoganova slova byla „vytržena z kontextu“. „Existují dobré a špatné příklady prezidentských systémů, důležité je zavést kontroly a protiváhy,“ řekl. V minulosti Erdogan za dobrý příklad rozdělení vlády uváděl Francii, kde panuje poloprezidentský systém (více čtěte zde).
„Erdoganovu metaforu s ́Hitlerovým Německem ́ některé mediální zdroje zkreslily a použily je v opačném smyslu,“ uvedl prezidentský úřad podle agentury Reuters. Podle ní měla Erdoganova slova ukázat jen to, že prezidentský systém může existovat v unitárním i federálním státě, i to, že prezidentský ani parlamentní systém nejsou zárukou proti zneužití moci. „Je nepřijatelné interpretovat prezidentova vyjádření jako kladný odkaz na Hitlerovo Německo,“ dodala kancelář.
Prezidentova vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prosazuje změnu ústavy a zavedení režimu, v němž hlava státu je zároveň šéfem výkonné moci. Přechod na prezidentský systém chce i vládní Strana spravedlnosti a rozvoje, podle které jí ke změně dali mandát voliči při nedávných parlamentních volbách.
Prezidentský systém chtějí i voliči, míní turecký premiér
Také turecký premiér Ahmet Davutoglu ve středu obhajoval snahu prosadit v zemi prezidentský systém. Výsledek listopadových voleb, v nichž AKP získala absolutní většinu, je podle něj vzkazem od tureckých občanů, že má být zaveden prezidentský systém (o výsledcích voleb jsme psali zde).
Proislámská strana AKP získala v listopadových předčasných volbách většinu v parlamentu, kde má 317 poslanců z 550. Není to ale dost na to, aby sama mohla schválit změny ústavy nebo vypsat referendum.
Opoziční strany vesměs souhlasí s nutností změnit ústavu, která stále nese pečeť vojenského převratu z roku 1980. Tvrdě ale vystupují proti zavedení prezidentského systému. Podle nich hrozí, že Erdogan, obviňovaný z autoritářských sklonů, by tímto způsobem získal prakticky neomezenou moc.
