„I když Česká republika ve srovnání se zeměmi NATO vypadá relativně dobře, to riziko korupce je průměrné, uvnitř toho kritéria jsou velké rozdíly,“ uvedl k aktuální zprávě TI její programový ředitel Radim Bureš.
Dobře hodnocena je podle něj transparentnost resortu obrany a přístup k informacím, kdy řada informací je k dispozici na webových stránkách. Existuje také slušná parlamentní kontrola. „Na druhou stranu poměrně výrazně kritizována byla personální politika a kritéria vybírání lidí do funkcí a povyšování lidí,“ dodal Bureš.
„Objevila se podezření, že některá jmenování do funkcí proběhla netransparentně a s podezřením na nepotismus a politické trafiky,“ poznamenala TI. Nelze také prý dohledat žádné informace o existenci formálního nezávislého výběru a procesu povyšování.
Problém vidí TI v zahraničních misích i nákupech
Dále byla podle Bureše celkem ostře kritizována nedostatečná protikorupční příprava před výjezdy na zahraniční mise. „A třetí, nikoli překvapivá oblast, kde jsou velká rizika, je nakupování výzbroje a výstroje pro armádu,“ poznamenal s tím, že hlavní, co chybí, jsou jasné, dlouhodobé a konkrétní nákupní strategie. To podle něj umožňuje mimořádné nákupy zneužívající výjimky z otevřených veřejných soutěží.
Za zadávání velkého množství zakázek za pomocí výjimek ze zákona bylo ministerstvo v minulých dnech kritizováno. Úřad se brání, že v takovém případě má vždy souhlasné stanovisko ministerstva pro místní rozvoj. Představitelé obrany dlouhodobě poukazují na to, že jim zákon neumožňuje snadno pořídit například výzbroj, se kterou je armáda spokojená. Řada řízení se také výrazně protahuje kvůli stížnostem firem, které v tendrech neuspějí.
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška je cílem úřadu nastavit maximálně otevřený a transparentní systém modernizace a vyzbrojování armády. Poznamenal, že ministerstvo má odpovídající strategické dokumenty připravené, a to již schválený Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby Armády České republiky, kterou se brzy bude zabývat vláda. Dodal, že ministerstvo plánované akvizice průběžně zveřejňuje.
Pozitivně TI hodnotí resortní interní protikorupční program, novelu zákona o vojácích z povolání a nastavení kariérního řádu.
Česko se zařadilo vedle Francie či Itálie. Přijatelné, hodnotí TI
Index sleduje státy z pohledu pěti hlavních rizik. Jde o rizika korupce spojená s politickou kontrolou, financováním, personální politikou, rizikem při působení v zahraničních operacích a rizika spojená s veřejnými zakázkami. Ve všech oblastech jsou státy členěny podle míry rizika do šesti skupin od A do F, kdy A je nejlepší hodnocení.
V průměru dosáhla Česká republika rizika C, tedy středního rizika. V oblastech rizik spojených s politickou kontrolou a rizik spojených s financováním bylo české ministerstvo zařazeno do lepší skupiny B, naopak v oblastech rizik spojených s účastí na zahraničních operacích a rizik spojených s veřejnými zakázkami spadla do kategorie D, tedy do vysokého rizika korupce.
Podle TI je umístění ve skupině C možné považovat za přijatelný výsledek, ve stejné skupině je ze zemí NATO Francie, Maďarsko, Litva, Itálie, Řecko nebo Španělsko. Z mimočlenských zemí, které byly hodnoceny, se do stejné skupiny dostalo třeba Švédsko, Rakousko nebo Srbsko.
Z nových členů NATO se v lepší skupině B nalézá Polsko a Lotyšsko. Nejlepšího výsledku z členských států dosáhla Británie, nejhoršího Portugalsko a Turecko. Hodnoceno bylo 21 aliančních států z 28 členů.
Hodnocení zpracovala britská pobočka TI na základě údajů z roku 2014. Bureš řekl, že od té doby se řada věcí změnila, třeba „velmi funkční protikorupční skupina byla přesunuta z kabinetu ministra“ nebo má pocit, že v některých velmi funkčních projektech se nepokračuje. „V okamžiku, kdy ten index byl zpracován a kdy jsme my měli možnost ty výsledky komentovat, tak jsme měli pocit, že se jedná o jednoznačně zlepšující se trend, dneska bych si tak jistý nebyl,“ poznamenal Bureš.
Jaroslav Štefec, bývalý vysoký resortní úředník, ministerstvo zkritizoval, že se snaží pouze utratit peníze a že mu chybí kvalifikovaní lidé. Pochválil ale ministra obrany Martina Stropnického (ANO), že kritice „naslouchá“.
