Souostroví, jehož jméno v překladu znamená Zlatá brána, náleží k Tchaj-wanu. Nachází se však jen čtvrt hodiny plavby trajektem od čínského pobřeží, zatímco na Tchaj-wan je to odsud hodina letu. Žije na něm sto dvacet tisíc obyvatel, kteří jsou pravidelně svědky armádních cvičení obou rozkmotřených zemí.
„Samozřejmě se bojím, že bude válka,“ prozradil reportérům agentury Reuters 29letý majitel baru na Ťin-menu Sam Čen. Zároveň však doufá, že jeho vlast bude už zanedlouho s Čínou místo „výhrůžných“ armádních cvičení spolupracovat.
„Bylo by pak pro nás mladé mnohem jednoduší vydělávat peníze,“ myslí si. Při pohledu k čínskému pobřeží je jasné, proč si to myslí. V dáli vidí prosperující čínský přístav Sia-men, ve kterém se k nebi tyčí nově postavené výškové budovy.
Ma Jing-ťiou se od svého nástupu do úřadu v roce 2008 zasadil o vylepšení do té doby vyhrocených vztahů obou zemí. Podepsal celou řadu obchodních a turistických dohod, stále se mu však nepodařilo přemostit odlišné politické směřování obou vlád. Zatímco na Tchaj-wanu panuje demokracie, Čína stále lpí na komunistickém uspořádání.
Ekonomická spolupráce
Přesto jsou však plány na spolupráci obou zemí velké. Zástupci Ťin-menu chtějí v budoucnu z čínské pevniny natáhnout na souostroví vodovod a postavit most do přístavu Sia-men. Starosta regionu Ťin-men Čchen Fu-chaj má připravený tříletý plán na vytvoření „speciální ekonomické zóny“, ve které by Sia-men a Ťin-men měly sdílenou ekonomiku.
Sobotní rozhovory obou státníků mohou smělé plány završit, vyloučená však podle politologů není ani možnost, že jednání budou bezvýsledná. „Vysvětlím panu Si současnou situaci, řekneme mu o statusu Tchaj-wanu, aby mu mohl lépe porozumět a brát ho v úvahu při formování čínsko-tchajwanské politiky,“ prohlásil ve středu Ma Jing-ťiou.
Se svým čínským protějškem chce prý řešit i obtíže, se kterými se ostrov setkává na mezinárodním poli, píše BBC. Pokusí se prý dosáhnout toho, aby Tchaj-wan dostal více „mezinárodního prostoru“.
Čína tvrdí, že jen ona má právo zastupovat Tchaj-wan na mezinárodní úrovni. Pro členství v některých organizacích, například ve Světové obchodní organizaci (WTO), ale učinila výjimku v případě, že je ostrov označen jako „čínská Tchaj-pej“.
Prezidenti Číny a Tchaj-wanu se nesetkali od roku 1949, kdy Čankajškův Kuomintang prohrál s Mao Ce-tungovými komunisty občanskou válku v Číně a jeho přívrženci si vytvořili novou základnu na ostrově Tchaj-wan 160 kilometrů od pevninské Číny. Od té doby měly Tchaj-wan a Čína své vlády. Peking pokládá Tchaj-wan za jednu z čínských provincií a hrozí Tchaj-peji vojenským zásahem, pokud by ostrov vyhlásil nezávislost.
Tchajwanský ostrov Ťin-men
