Skupina MAFRA, kam patří i portál iDNES.cz, byla hlavním mediálním partnerem české účasti.
Český hospodský na Expu Bohumil Bochňák si ocenění restaurace považoval. „Podle hodnocení novinářů deníku Corriere della Sera jsme byli vybráni mezi tři nejlepší restaurace spolu s francouzskou a uruguayskou hospodou,“ říká Bochňák.
Ve druhém patře futuristického pavilonu postavil Bochňák na půl roku restauraci nazvanou La Baita del Cacciatore, což v překladu znamená Stará myslivna. Dokonce i lustry od designéra Maxima Velčovského tam mají tvar parohů. Bochňák si motiv vypůjčil ze své myslivecké restaurace, o kterou se stará na Konopišti.
V Miláně bylo samozřejmě nejprodávanějším artiklem plzeňské tankové pivo a pak preclíky. Ale v hospodě se nabízel třeba i jelení steak či srnčí maso se šípkovou omáčkou.
List Corriere della Sera vysoko vyzdvihoval právě menu. Zvěřinová jídla Staré myslivny byla podle něj na nejvyšší úrovni a za pozornost stálo i nepasterizované pivo Pilsner Urquell.
Koncepci jídel Bochňák oproti Česku přece jen trochu upravil: v „italské“ porci bylo například víc masa a méně knedlíků i zelí, než je zvykem na českém talíři, protože česká kuchyně je pro cizince hodně těžká na trávení.
V české hospodě bylo na Expu pořád plno. Dokonce tam na pivo chodila i italská finanční stráž v uniformách. Kromě toho je ještě v pavilonu druhá hospoda – samoobslužná kantýna Tankovna.
Bochňák jako restauratér pracoval už na šesti výstavách Expo, a tak může výstavy porovnávat. Zatímco v Japonsku zažil nejpřísnější hygienické předpisy, v Itálii zase ty daňové – mnohem přísnější než elektronická evidence navrhovaná Andrejem Babišem v Česku. „I host musí mít účtenku při sobě 150 metrů od provozovny,“ vypráví Bochňák. S jednou ženou dokonce financové prohledávali koše u pavilonu, protože účtenku předčasně vyhodila.
Z terasy hlídali Obamovou
Český pavilon patřil podle generálního komisaře pro Českou republiku na Expu Jiřího Potužníka k šesti nejnavštěvovanějším. Má výhodu i v tom, že stojí hned na prestižním místě hned první u vchodu. Prošlo jím 2,5 milionu lidí (více čtěte zde).
„Měli jsme za cíl dostat sem dva miliony lidí a ten jsme splnili,“ uvedl Potužník.
Kromě myslivecké hospody bodoval bílý český pavilon i svým brouzdalištěm, obrovskou plastikou modrého ptáka Hydalla a vyhlídkou. Ze střešní terasy jde přehlédnout slušnou část výstaviště včetně prostoru u vchodu.
Český pavilon v Miláně
|
„Dokonce si naši střechu půjčovali odstřelovači a hlídali z ní vchod, když sem přijeli hosté jako Michelle Obamová. Návštěvníci se nás pak ptali, jak se dostanou až na tu střechu, kde je ten pán s dalekohledem,“ směje se Potužník, podle kterého by byla vyhlídka ještě lepší, kdyby sousedé z Angoly u svého betonového monstra nepřekročili o dva metry výšku pavilonu.
Potužník připomíná ještě dva primáty českého pavilonu. Nejfotografovanějším objektem na Expu je podle něj plastika modrého ptáka Hydalla od Lukáše Rittsteina. A pak si získal velkou popularitu i u dětí díky brouzdališti, které se v letošním parném létě velmi osvědčilo.
Podle hodnocení návštěvníků byl český pavilon nejpohodovější a po nizozemském druhý nejhezčí v noci. Podle novin Corriere della Sera měl český pavilon navíc nejhezčí střešní zahradu a časopis Topolino ho díky brouzdališti označil za nejpřátelštější k dětem.
Ze slov návštěvníků však vyplývá, že český pavilon byl poměrně náročný na pochopení. „Nebylo úplně jednoduché rozpoznat, co autoři chtěli říci. Ale objekt nazvaný Buňka, který visel u stropu, se mi líbil,“ říká návštěvnice z Jižní Koreje Mi-Wo-Kim.
Českému pavilonu kromě ptačí sochy dominovaly i objekty, které se dají charakterizovat jako moderní umění inspirované vědou: například právě dílo Buňka od Jakuba Nepraše. Na terase měl Nepraš ještě e-Bolid, tedy objekt připomínající velký meteorit, v jehož dírách může divák na obrazovkách sledovat ohrožená zvířata, která zachraňuje pražská zoo.
Slováci vsadili na 3D a píšťalky
Zřejmě žádný pavilon se na Expu nevyhnul expozici „o krásách země“. I v tom českém byly fotografie z Českého Krumlova či Prahy a kopie Pražského Jezulátka s originální kolekcí oblečků, z nichž jeden je od papeže. „Pražské Jezulátko je v Itálii velmi populární,“ dodal Potužník.
Většina ostatních zemí pojala pavilon především jako přehlídku národních tradic, vždyť třeba v rumunském pavilonu byly téměř jen figuríny v krojích a fotky z venkova. Mnohem víc než Češi k tomu inklinovali i Slováci, v jejichž pavilonu mohl návštěvník pozorovat slovenskou krajinu ve virtuální krajině pomocí 3D brýlí. Ústředním uměleckým objektem byl strom sestavený z píšťalek, což je slovenský národní nástroj.
Úplně se nepovedl pouze závěrečný český kulturní program „Czechsgivingday“ nazvaný podle amerického Dne díkůvzdání Thanksgiving Day, který večer na státní svátek 28. října zkazil silný déšť. Houslistka Gabriela Vermelho s jazzrockovou kapelou a Michal Dvořák s projektem Vivaldianno tak hráli před skoro prázdným amfiteátrem a moc nepomohlo ani to, že organizátoři kromě plzeňského piva rozdávali i pláštěnky.
17. června 2015 |
