„Organizátor už shromáždění pod muzeem ukončil, účastníci druhého setkání jsou nyní na náměstí Míru. Žádné konflikty jsme v průběhu obou shromáždění neřešili,“ shrnul v půl páté odpoledne mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.
Před 16. hodinou se demonstranti proti xenofobii vydali od muzea směrem na Vinohradskou ulici, cestou tak míjeli odpůrce migrace. „Situace byla dramatická, nicméně nikdo se nepopral. Jen si vyměnili sprostá gesta a slova,“ popsala reportérka iDNES.cz. Krátce poté svou demonstraci odpůrci ukončili.
Účastníci demonstrací se podle reportérky počítali ve stovkách, tábor kritický k běžencům byl početnější. Česká televize s odvoláním na policii uvedla, že kritiků bylo zhruba tisíc, účastníků druhé demonstrace bylo asi čtyři sta.
„Odpůrci stojí přímo pod muzeem, mají české vlajky, byla vidět i maďarská. Zpívali českou hymnu,“ popsala po druhé odpolední reportérka iDNES.cz začátek protestu, na němž kromě Tomia Okamury vystoupil i jeho poslanecký souputník Radim Fiala či zpěvák Aleš Brichta.
Protestovali hlavně proti kvótám, které odsouhlasila EU a které evropským zemím přerozdělí zhruba 66 tisíc uprchlíků, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Okamura zopakoval požadavek na neprodyšné uzavření hranic. Na místě bylo možné podepisovat petici za vystoupení Česka z EU. Demonstraci přijely podpořit asi tři desítky motorkářů, kteří projeli po magistrále pod Muzeem.
Na Česko podle tohoto klíče připadá 1 591 běženců ze Sýrie a Iráku, tedy států rozvrácených válkou a těžce zasažených terorem radikálních islamistů z organizace Islámský stát, a dále z Eritreje svírané jednou z nejbrutálnějších diktatur světa (více o životě v „Červené zemi“ a uprchlících z ní čtěte zde).
U jezdecké sochy českého patrona svatého Václava se sešla méně početná skupina lidí, kteří naopak přišli demonstrovat solidaritu s běženci.
„Měli bychom být vděční, že žijeme v Evropě, kde 70 let nebyla válka,“ uvedla socioložka Jiřina Šiklová a apelovala na křesťanské hodnoty. Připomněla, že i z Česka lidé museli v minulosti utíkat.
„Ve druhé polovině dvacátého století zemi opustilo 420 tisíc lidí, kteří byli jinde přijati. Někteří se pak vrátili. V době balkánské války jsme přijali na čtyřicet tisíc uprchlíků. Všiml si někdo, že by nám tu překáželi?“ řekla Šiklová. Pokud má podle ní Evropa takový strach o své hodnoty, má málo sebedůvěry.
Na této demonstraci, nazvané „Za otevřenou Evropu a lidská práva, proti nenávisti, xenofobii a rasismu“, vystoupil například koordinátor pomoci běžencům v Maďarsku Jan Vrobel nebo etnolog Michal Pavlásek. Zahájil ji Jan Májíček, někdejší mluvčí iniciativy Ne základnám.
Májíček na sebe v minulosti upozornil například gratulací libanonskému hnutí Hizballáh za to, jak bojovalo s Izraelem. Radikální šíitské uskupení přitom je teroristickou organizací, usilující o zničení židovského státu. Milice Hizballáhu nyní bojují za syrského prezidenta Bašára Asada v tamější občanské válce, z níž ze země uprchly čtyři miliony lidí.
Účastníci měli s sebou transparenty s nápisy Vychovejme (nevy)Chovance nebo Nejsou to uprchlíci, ale lidé. Organizátoři obou akcí doprovodili svá shromáždění také muzikou. Zatímco odpůrci migrace zvolili třeba písně Ach synku, synku nebo Ta naše písnička česká, zastánci uprchlíků poslouchali arabské rytmy, balkánskou dechovku či židovské písně.
