Zahájení bojových operací potvrdilo ve středu odpoledne ruské ministerstvo obrany. Letectvo se podle něj zaměřuje na vojenské objekty, zbrojní sklady a komunikační sítě, které používají radikálové z Islámského státu.
Agentura Reuters však s odvoláním na anonymní zdroj z americké armády uvádí, že středeční ruské nálety nemířily na pozice islamistů. Rusové podle něj letectvo USA a jejich spojence vyzvali, aby uvolnili vzdušný prostor. Američané se však stáhnout nehodlají.
Moskva odpoledne rovněž oznámila, že posílá vojenské experty do iráckého Bagdádu. Vzniklo tam údajně nové koordinační centrum, které bude řídit nálety i pozemní operace na syrském území. Přesný počet lidí, kteří do Bagdádu míří, ministerstvo neuvedlo.
Moskva údery schválila jednohlasně, žádal o ně Asad
Zpráva o úderu ruského letectva přišla několik hodin poté, co horní komora ruského parlamentu schválila nasazení ozbrojených složek v Sýrii. Podle státní agentury TASS pro akci ve středu hlasovalo všech 162 členů Rady federace. O svolení je požádal prezident Vladimir Putin, na kterého se s žádostí o pomoc údajně obrátil jeho syrský protějšek Bašár Asad.
Francouzi zabili třicet džihádistůBěhem víkendového úderu francouzského letectva zemřelo v provincii Dajr az-Zaur třicet stoupenců organizace Islámský stát. Bilanci vůbec prvního náletu Francouzů na syrském území zveřejnila Syrská organizace pro lidská práva. Francie se dosud zapojovala pouze do bojů v Iráku. Mezi mrtvými jsou bojovníci ze zahraničí a 12 mladíků. Zahynuli v táboře, kde Islámský stát trénuje nové brance. |
Syrská vláda zprávu během odpoledne oficiálně potvrdila. V jejím prohlášení stojí, že Rusko na žádost Damašku vyslalo letadla.
„Nasazení ruské armády v zahraničí se týká pouze letectva. Žádné pozemní jednotky,“ citovala Putinova kancléře Sergeje Ivanova agentura RIA Novosti. Úkolem vojáků budou podle něj výhradně údery proti teroristům z organizace Islámský stát.
Ivanov dodal, že nasazení letectva je časově omezené a Rusko tím nesleduje žádné zahraničněpolitické cíle, ale pouze své vlastní národní zájmy.
Bojujme společně, vyzval Putin v OSN
Letecké útoky proti Islámskému státu na území Sýrie a Iráku podniká také koalice šesti desítek zemí pod vedením Spojených států. „Ať už vznikne velká koalice, o čemž pochybuji, nebo budou nakonec dvě - americká a ruská, budou spolu muset svou činnost koordinovat,“ řekl agentuře Reuters vojenský analytik Ivan Konovaljov.
Vladimir Putin v pondělí na půdě Valného shromáždění OSN vyzval, aby proti radikálním islamistům bojoval celý svět společně. Spolupráci Ruska a Západu však dlouhodobě blokují odlišné představy o tom, kdo by měl Sýrii po likvidaci Islámského státu vládnout.
Současný prezident Bašár Asad je dlouholetým spojencem Moskvy, která pro jeho odchod nevidí důvod. Americký prezident Barack Obama však v OSN opět zdůraznil postoj Západu, podle nějž musí Asad skončit (více zde).
Ruská vojenská technika na základně u syrského přístavu Latakíja (15. září 2015)
Ruská vojenská technika na základně u syrského přístavu Latakíja (15. září 2015)
Ruské stroje už nad Sýrií krouží, připluly i válečné lodě
Přestože oficiální svolení k operacím nad Sýrií má ruské letectvo až teď, zprávy o zapojení Rusů do války na Blízkém východě přicházejí z různých zdrojů nejméně od začátku září. Islamisté ze skupiny an-Nusrá tehdy zveřejnili fotografie ruských letadel, která údajně krouží nad provincií Idlib.
Islámský státROK CHALÍFÁTU: Proč likvidace teroristů vázne? KOMENTÁŘ: Dělá svět v boji s IS dost? LOUTKY: Islamisté cvičí děti ve stínání hlav TWITTER: USA si utahují z chalífových rolexek STRATEGIE: Experti vyzkoumali, jak Islámský stát vítězí BALKÁN: Zabíjejte, kde to jde, vyzvali islamisté HUMVEE: Nejlepší zbraň džihádistů ATENTÁTNÍCI: Žal se mezi džihádisty nenosí |
Moskva do Sýrie v posledních týdnech přesouvá vojenskou techniku včetně válečných lodí, nad zemí už krouží i bezpilotní letadla (více se dočtete zde).
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve středu odmítl novinářům odpovědět na otázku, zda ruští vojáci v Sýrii už operují. Moskva jejich práci na místě a přesun vojenské techniky dosud oficiálně nepřiznala, přestože účast v boji proti teroristům Islámského státu by pověsti Ruska nijak neuškodila.
Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je mlčení o vojenských operacích v zahraničí v poslední době celosvětový trend, přestože nasazení armády často není kontroverzní. „Stejně tak Číňané operují v Nigérii proti Boko Haram, celý svět by jim za to pravděpodobně tleskal, ale oni to nepřiznávají,“ řekl před časem iDNES.cz Visingr.
Jedním z důvodů, proč Rusko nasazení armády v Sýrii popírá, by však podle něj mohl být i účel, za kterým vojáci na Blízký východ vyrazili. Více než o mír v Sýrii a úder proti teroristům jim totiž může jít o ochranu vlastních zájmů - třeba strategické námořní základny v Tartúsu. Syrský přístav je jediným místem, odkud mohou ruské válečné lodě vyplout přímo do Středozemního moře.
