Centrum v současnosti podle Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) stále není schopné plnit všechny vymezené úkoly. Nutno dodat, že obrana v reakci označila centrum za plně funkční jako pro armádu, tak i pro integrovaný záchranný systém.
„Centrum nepřispívá v plné míře k naplňování aliančních závazků. O jeho budoucnosti ministerstvo stále nerozhodlo, přestože v roce 2011 vláda přijala Bílou knihu o obraně, podle které se mělo pro centrum do roka najít využití, nebo měl být jeho provoz ukončen,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí NKÚ Olga Málková.
Biologická ochrana se stala prioritou po teroristických útocích 11. září. V roce 2002 se Česká republika na summitu NATO zavázala k jejímu rozvoji.
„Část svých závazků měla Česká republika splnit výstavbou specializované infekční nemocnice, která je stěžejní součástí centra. V roce 2007 ministerstvo obrany prohlásilo, že Česká republika vybudováním této nemocnice splnila v oblasti biologické ochrany jeden ze závazků vůči NATO. Nemocnice ale byla zkolaudována až o dva roky později. Centrum jako celek, tedy například včetně vědeckých laboratoří či speciálních garáží, dosud není kompletně hotové, přestože původně mělo být zcela dokončeno už v roce 2005,“ uvedla Málková.
Vedle nedokončené výstavby limitoval centrum v Těchoníně v plnění úkolů i nedostatek personálu. A to v době, kdy stát škrtal peníze na obranu a ministerstvo hledalo úspory na všech místech.
„V letech 2010 až 2013 ministerstvo obrany snížilo počet jeho zaměstnanců více než o polovinu, přičemž rozsah daných úkolů zůstal stejný. Centrum do konce kontroly například nemohlo zajistit nepřetržitý plný provoz pro izolaci a hospitalizaci, nebylo také schopno diagnostikovat vysoce nakažlivé nemoci. Při provádění karanténních opatření u příslušníků Armády ČR vracejících se z epidemiologicky rizikových oblastí bylo centrum závislé na specialistech z jiných složek Armády ČR i na dalších externích odbornících,“ podotkla mluvčí.
NKÚ proto podle ní doporučuje dokončit klíčové objekty centra a zajistit peníze na jeho provoz a průběžné obnovování technologií a vybavení, aby si Česko udrželo přední postavení v NATO v rámci své specializace, a mohlo tak v plné míře plnit spojenecké závazky.
„Ministerstvo obrany by mělo zajistit dostatek proškoleného personálu, aby centrum mohlo fungovat bez omezení. Centrum by také měly v plné míře využívat složky integrovaného záchranného systému. Pro dlouhodobou udržitelnost centra a jeho rozvoj je nutné, aby bylo zapojeno do systému veřejného zdravotnictví a specializovaných vědeckých pracovišť,“ shrnula Málková.
Vaše závěry nejsou aktuální, reagovala obrana
Podle ministerstva obrany nejsou závěry kontrolorů již aktuální. „Vláda ČR v srpnu tohoto roku vyslovila veřejný zájem na zachování CBO a jeho zdravotnického zařízení - specializované infekční nemocnice ve struktuře ministerstva obrany a uložila ministrům obrany a zdravotnictví realizovat opatření pro zajištění dalšího využití CBO. Zásadním posunem v tomto ohledu je zejména skutečnost, že CBO bylo akreditováno podle zákona o zdravotních službách na standardní péči a aktuálně probíhá proces akreditace na specializovanou péči,“ uvedl v tiskové zprávě úřad.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na způsob, jakým resort obrany využíval v letech 2002 až 2014 peníze ze státního rozpočtu na zajištění biologické ochrany. Kontroloři spočítali, že ministerstvo za výstavbu a provoz centra v Těchoníně dosud zaplatilo 2,9 miliardy. Z této částky detailně prověřili více než 274 milionů korun.
