Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý apeluje na uklidnění současné vzrušené debaty kolem přílivu uprchlíků do Evropy. Podle něj je lidem utíkajícím před válkou třeba pomoci. Navrhuje konkrétní řešení.
„Současnou diskusí o uprchlících jsem velmi znepokojen. A to i z ekonomických důvodů. V našich lidech ta diskuse vyvolává strach. Z vlny uprchlíků i z toho, že to může otevřít prostor islámskému terorismu. Neochota pomoct lidem, kteří trpí válečným konfliktem, jde ale proti našemu civilizačnímu základu. Neměli bychom se tolik uzavírat a měli bychom být vstřícnější,“ řekl v rozhovoru pro středeční MF DNES.
Od dubna, kdy krize začala eskalovat, do začátku září 2015, požádalo podle Hospodářské komory o azyl v ČR pouze 64 občanů Sýrie. Za prvních sedm měsíců letošního roku požádalo v ČR o azyl pouhých 884 cizinců, z toho 140 dětí. Polovina dětí je z Ukrajiny, 32 dětí ze Sýrie. „Mnohé děti přijely bez doprovodu dospělých. Máme se bát dětí?“ ptá se Dlouhý.
„Největším výdobytkem evropské integrace po válce pro mě není euro, ale vnitřní trh. Hrozně bych se bál toho, že si začneme znova bořit Schengen. Je to obrovská výhoda, která je pozitivní pro náš hospodářský růst a pro náš blahobyt, a neměli bychom si to omezovat. Ti uprchlíci už tu jsou, už to nezastavíme, musíme to řešit, ne se uzavírat my, natož hranice uvnitř Evropy,“ míní Dlouhý.
Proto vybízí, aby se Česko situaci a strachu z uprchlíků postavilo čelem. Členům Hospodářské komory a případně jejím partnerům navrhne vytvořit s pomocí státu finanční fond, v situaci, kdy počet uprchlíků v ČR skutečně naroste.
Číňanů se nebojme, jen si je obezřetně hlídejme, říká šéf komory Dlouhý |
Prostředky z fondu by se místo na nasazení armády nebo stavu plotů využívaly jako stipendia na pomoc dětem z uprchlických rodin na vzdělání v různých technických oborech, o něž mezi mladými Čechy není zájem. „Česká ekonomika bojuje s nedostatkem technicky kvalifikovaných pracovních sil v určitých oborech, což může zbrzdit nadějný hospodářský růst posledních měsíců,“ vysvětluje šéf Hospodářské komory.
Migranti ekonomice víc dávají, než z ní berou, tvrdí studie
Fond by mohl pomáhat i dospělým azylantům, kteří už nějaké technické vzdělání mají a chtějí si jej rozšířit. Za peníze z něj by se mohly financovat různé technické aprobace, jako jsou svářečské průkazy či řidičské průkazy.
„Podle studií OECD zkušenosti z Evropy v posledních letech ukazují, že migranti během uplynulé dekády přispěli k růstu počtu pracovních sil ze 70 % a že přispívají na daních a sociálním pojištění více, než dostávají na dávkách,“ uvádí Dlouhý. Navíc migranti podle něj vyplnili důležité mezery nejen v klesajících, ale také v rychle rostoucích odvětvích, čili přispěli svými znalostmi a dovednostmi k technickému a technologickému pokroku.
