„Na stole nejsou žádná nová čísla,“ prohlásil Sobotka. „Řešení, které nebude zohledňovat možnosti dané země, může být kontraproduktivní,“ uvedla Kopacz. „Chceme zůstat pány situace,“ zdůraznil Orbán.
A nutnost zachovat pro jednotlivé země právo rozhodovat suverénně považuje za klíčové i Fico. Existují podle něj signály, že mezi uprchlíky jsou i lidé, kteří by mohli ohrozit bezpečnost států Evropské unie. Uzavření vnitřních hranic v rámci schengenského prostoru by bylo podle něj prohrou EU.
Na mimořádné schůzce se politické špičky Česka, Slovenska, Polska a Maďarska radily, jak postupovat v uprchlické krizi.
Komise chce nově rozdělit až 160 tisíc uprchlíků
Zatímco dříve země střední Evropy dokázaly zabránit přijetí kvóty pro rozdělení 40 tisíc uprchlíků, nyní počítá Evropská komise s novým návrhem kvót, které by se podle MF DNES týkaly 160 tisíc uprchlíků s tím, že by jich Česku mělo „připadnout“ podle MF DNES okolo 5 500 (o novém návrhu Evropské komise dělit uprchlíky více čtěte zde).
Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová Leitnerová řekla, že by otázka přijetí uprchlíků mohla být spojena s rozdělováním peněz od EU, což už dříve Sobotka i ministr vnitra Milan Chovanec odmítli (více zde). Teď se premiéři čtyř středoevropských zemí ujistili, že budou tuto pozici hájit společně proti tlaku, který na přijetí kvót vyvíjejí některé země západní Evropy - například Německo, Rakousko i Francie.
Požadujeme vojenskou operaci proti pašerákům lidí, řekl Chovanec |
V prohlášení se premiéři Sobotka, Fico, Kopaczová a Orbán shodli na nezbytnosti lepší ochrany vnější hranice Schengenu, pro což jsou jejich země připraveny poskytnout experty i technické vybavení.
Důraz chtějí dát Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko i na posílení finanční a materiální pomoci zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák, Libanon, tranzitní země Balkánu). Zesílit má také postih a boj proti pašerákům a převaděčům lidí. V prohlášení ovšem není uvedeno, jak přesně má být postih těchto pašeráků zesílen.
Kvóty se dřív podařilo odvrátit dobrovolným přijetím uprchlíků
Postkomunistickým zemím střední Evropy se dříve podařilo odvrátit možnost povinných kvót na uprchlíky. Česko jich dobrovolně přijme do podzimu 2017 celkem 1 500, Poláci 2 200 a Slováci jen 200, ale mají to být jen syrští křesťané prchající před hrdlořezy z takzvaného Islámského státu ovládajícího část Sýrie a Iráku.
Zatímco těmto třem zemím se zatím uprchlíci dosud spíše vyhýbají, velký problém má Maďarsko, kde jsou desítky tisíc uprchlíků, kteří se odtud snaží dostat do Německa a hledají k tomu cestu. Část z nich se usídlila u nádraží Budapešť-Keleti, odkud běžně jezdí vlaky do Rakouska a Německa. Maďarský dopravce ale provoz vlaků pozastavil, proto se část běženců vydala do Rakouska pěšky (více čtěte zde).
Nepomohlo moc ani to, že na jižní hranici se Srbskem Maďaři vybudovali plot, který má příval uprchlíků zpomalit. Německo je ochotné přijmout všechny Syřany, ale uprchlíci, kteří jsou v Maďarsku, by se tam měli nejprve zaregistrovat, což odmítají z obavy, že už by se nikdy nedostali do Německa s velkorysými podmínkami pro žadatele o azyl.
