Policisté na břeclavském nádraží v noci na úterý zadrželi ve vlacích z Rakouska a Maďarska asi dvě stě uprchlíků. Na ruce jim fixami psali čísla, což upoutalo pozornost světových médií.
Britský deník The Independent uvedl, že policisté psali čísla na zápěstí a předloktí migrantů i přesto, že se uprchlíci prokázali platnými jízdenkami a do vlaku je vpustila policie v Maďarsku.
Jednání policistů na Twitteru kritizoval například Belgičan Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch zabývající se tematikou lidských práv. V jednom ze svých příspěvků uvedl, že ho „nepřestanou fascinovat lidé, kteří si myslí, že z holocaustu by si měli brát lekce jen Němci a Židé“.
Czech police pull 200 #refugees off trains & mark them with numbers on their forearms http://t.co/SfpeOHcl0W pic.twitter.com/nuZrODd4xq
Číslování uprchlíků rozčílilo i novinářku Harriet Grantovou, která pravidelně přispívá do britských médií. Grantová, která se zabývá migrací a lidskými právy, jednání českých policistů označila za šokující a nehumánní. Položila také otázku, zda jsme se vrátili zpátky do 30. let. Její twitterový příspěvěk převzala i britská BBC.
refugees having numbers marked on their arms.....shocking and inhumane. Are we back in the 1930's? https://t.co/Mty8P2b5S3
Číselné značení běženců ostře odsoudil i šéf svazu italských židovských organizací Renzo Gattegna. Uvedla to agentura ANSA, podle níž to Gattegnovi připomíná holokaust. „Je to velmi závažná věc,“ upozornil Gattegna. „Desítky uprchlíků byly označeny doslova jako dobytek jdoucí na porážku. Nevyhnutelně to tak připomíná nejtemnější období soudobých dějin,“ dodal.
Naopak ředitelka Sdružení pro migraci a integraci Magda Faltová pro iDNES.cz uvedla, že ji číslování uprchlíků nijak nepobuřuje. „Rozumím tomu, že je to složitá situace a evidovat takové množství lidí je náročné. Možná by bývalo bylo lepší, kdyby měli předem připravené pásky a neoznačovali je čísly,“ řekla.
Uprchlická krizeISLAND: Ostrované zvou uprchlíky k sobě MAĎARSKO: Úřady uzavřely nádraží Keleti BŘECLAV: Policisté vyvedli z vlaku 200 běženců NORSKO: Syřané putují i přes polární kruh ARCHA: Uprchlický trajekt ukuli Poláci, hostil i Putina SOCIOLOG: Migranti jsou pro nás poslové špatných zpráv ERITREA: Z otročiny v dolech těží západní firmy VÝZVA VĚDCŮ: Nálady jsou hrozivé, říká signatář POMOCNÁ RUKA: Jak Evropa pomáhá uprchlíkům? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Více ji prý vadí, že policisté uprchlíky ve vlaku vůbec zadrželi, a že zadrželi i rodiny s dětmi, které umisťují do zařízení podobných věznicím.
Policisté v Břeclavi uprchlíky na nádraží číslovali a řadili do skupinek tak, aby byli rodinní příslušníci spolu. Snažili se na něj mluvit anglicky, lidé ale prý často nerozuměli. Řada z nich pocházela ze Sýrie (více čtěte zde).
Útok v Braniborsku
Západní státníky zatím více než číslování uprchlíků znepokojuje fakt, že Česko stejně jako další země východní Evropy odmítá kvóty na přijímání uprchlíků. „To nejde, aby Německo, Rakousko a Švédsko přijaly většinu těchto lidí,“ uvedl ve středu německý vicekancléř Sigmar Gabriel v rozhovoru pro list Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ). Podle svých možností se podle něj musejí více zapojit i ostatní země osmadvacítky.
„Otevřené hranice budeme moci trvale udržet jen v případě, že Evropa najde společnou politiku vůči uprchlíkům,“ dodal Gabriel. Právě obyvatelé východní Evropy přitom podle něj z otevřených hranic profitují nejvíce.
„Kdo považuje Evropu jen za společenství, v němž si lze něco přivydělat, v němž bude spolupracovat, jen když dostane peníze, a nebude spolupracovat, když nastanou potíže, ten Evropu ohrožuje,“ řekl Gabriel.
Ministr vnitra Thomas de Maiziére soudí, že Německo musí zrychlit azylové řízení, aby mohlo účinněji pomáhat běžencům. Zároveň je třeba rychleji hledat přistěhovalcům práci a nečekat na to, až se dostatečně naučí německy.
Podle ministra je v současnosti azylové řízení příliš zatížené byrokracií. Nadměrná byrokracie ale podle něj panuje i v dalších oblastech, které se zabývají následnou péčí o běžence. „Budeme se muset připravit na změny úplně všude. Ve školách, na policii, při stavbě bytů, u soudů, ve zdravotnictví,“ řekl de Maiziére.
Německo předpokládá, že by letos mohlo na jeho území dorazit zhruba 800 000 žadatelů o azyl, což by proti loňskému roku představovalo více než čtyřnásobný nárůst. V zemi stoupá napětí a množí se útoky proti azylovým centrům.
Ve středu v braniborské obci Halbe osmadvacetiletý muž vystříkal pepřovým sprejem bývalý hotel, v němž jsou ubytováni žadatelé o azyl. Pětatřicet uprchlíků museli ošetřit lékaři. Útočník byl podle policie pod vlivem amfetaminu, pervitinu a alkoholu.
Považujete číslování uprchlíků v Břeclavi za nehumánní?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 5. září 2015. Anketa je uzavřena.
