Tou poslední připomínkou byl bezmála devadesátimetrový teplárenský komín. Po sérii rychle následujících výbuchů z něj zbylo 500 tun suti.
„Překvapilo mě, kolik v něm bylo železa. Komín se skládal ze sešroubovaných skruží, které v sobě měly každých dvacet centimetrů tlusté ocelové lano s pevností 70 kilogramů na milimetr, celé to bylo v ocelové trubce a zalité cementovou maltou,“ popsal střelmistr Petr Rod.
Komín byl tak pevný a vysoký, že odstřel byl jedinou cestou, jak ho poslat k zemi. Kdysi sloužil zdejší kotelně zásobující všechny hlubinné doly teplem. „Uhelná kotelna měla obrovský výkon, ohřívala větry vháněné do šachty, aby tam v zimě nešel ledový vzduch a horníci nezmrzli,“ vysvětlil Břetislav Kračmer, jeden z likvidátorů dolu.
Zahlazování následků těžby bedlivě sleduje i Český báňský úřad. Jeho předseda Martin Štemberka pochválil Diamo za dobře odvedenou práci. „To, co vidíme v Ralsku, je velmi dobrý příklad, že i po tak devastující činnosti, jako je těžba uranu, jde zasažené území včlenit zpět do krajiny a vrátit ho přírodě a lidem,“ konstatoval Štemberka.
Na odstřel komína přijel také ministr průmyslu Jan Mládek. Zdejší lidi ujistil, že s obnovou těžby se na Českolipsku už nepočítá. „V případě vzestupu cen uranu je vládou vytipovaná a schválená lokalita v Brzkově a Dolní Věžnici na Moravě. V Ralsku už to nebude nikdy,“ prohlásil ministr.
Střelmistr: Komín poslala k zemi trhací želatinaUž víc než půlstoletí se odstřelům komínů i jiných nepotřebných staveb věnuje střelmistr Petr Rod. Komín v dole Hamr I. jej překvapil svou tuhostí a neochotou jít k zemi. Jak hodnotíte odstřel? Komín se kácel vcelku pomalu... Co byste dělal, kdyby zůstal stát? Jakou jste použili trhavinu? Kolik takových staveb jste už v životě odstřelil? Máte pojistku „na blbost“? |
Těžbu uranu bude na místě někdejšího hlubinného dolu Hamr I. připomínat pouze památník, jehož součástí bude kolovnice a dvě lanovnice. Vznikne příští rok, kdy si Diamo připomene 50 let od počátku uranové těžby v Ralsku. Zbylé plochy se zatravní a zalesní. Právě v zalesněné ploše by měl vzniknout unikátní zoopark. Jeho myšlenku prosazuje starosta sousedního Hamru na Jezeře Milan Dvořák.
„Nedaleko v oboře Židlov jsou zubři a jeleni, objevují se tam vlci, proč by něco podobného nemohlo být i u nás?“ ptá se Dvořák. Zoopark by podle něj zabíral jednu třetinu zalesněné plochy, kudy teče řeka Ploučnice. Prostor by se podobně jako obora oplotil. Uvnitř by se vypustila vysoká a spárkatá zvěř, ptáci a další volně žijící zvířata.
„Inspiroval jsem se Bavorským lesem na Šumavě, kde to perfektně funguje. Lidé chodí mezi zvířaty bez voliér a pletiv, mohou si je fotit a pozorovat. Ani by to pro nás nebylo moc drahé, pouze bychom v zimě přikrmovali senem,“ nastínil Dvořák. Svůj nápad už projednal s Diamem i Libereckým krajem a získal pro něj podporu.
„Zatím to beru jako nápad, o kterém se budeme bavit. Mně se líbí,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Zahlazením následků hlubinné těžby a vznikem zooparku ale rekultivace okolí Stráže pod Ralskem neskončí. V okolí probíhala totiž ještě chemická těžba uranu, která byla mnohem škodlivější, zůstalo po ní v podzemí obří jezero kyseliny sírové o rozloze 27 kilometrů čtverečních. Čerpání jedovatých roztoků ze země bude probíhat minimálně do roku 2037.
„Zelená louka bude v Ralsku v roce 2042,“ spočítal letos v lednu při návštěvě Ralska ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
