Bezpečnostní analytici už řadu let varují, že nedostatek vody, společenské nepokoje či strategické zájmy jednotlivých států povedou k takzvaným „vodním válkám“. Studie uváděly, že státy mohou začít jednat agresivně, aby ochránily vzácné vodní zdroje. Tyto předpoklady se však zatím neplní.
Otázka využívání vody z Jordánu vede například ke vzácným diskusím mezi Izraelem, Jordánskem a palestinskou samosprávou. „Je to jediná platforma, na níž se tyto vlády v minulých letech setkávaly. Je mýtus, že spory o vodu vedou k válkám,“ řekla agentuře Reuters Therese Sjömanderová Magnussonová ze Stockholmského mezinárodního institutu vody (SIWI) na okraj výroční mezinárodní konference o vodě ve Stockholmu.
Podle webu newsecuritybeat.org se za posledních 50 let objevilo přes 1 800 případů, kdy se voda stala předmětem mezinárodních diplomatických jednání a jen v sedmi případech došlo k násilí. „Během té doby bylo uzavřeno více než 200 dohod o přeshraničních zdrojích vody,“ dodala Sjömanderová Magnussonová.
Pokud k potyčkám dojde, jedná se podle ní o vnitřní konflikty, například mezi zemědělci a pastevci. Když jde o vodu, řada vlád mnohem spíše usiluje o dialog a spolupráci než o silové řešení.
Voda dochází, ale válka nehrozí
Fascinace údajnými „válkami o vodu“ i podle dalších expertů jen odvádí pozornost od skutečně naléhavých problémů spojených s vodou. Podle údajů OSN nemá bezpečný přístup k pitné vodě téměř 800 milionů lidí na světě a přístup k civilizovaným hygienickým zařízením postrádá 2,5 miliardy lidí.
Spotřeba vody přitom nadále poroste. Podle zprávy Mezinárodní energetické asociace (IEA) se nároky na energii zvednou do roku 2035 o třetinu, přičemž čínská spotřeba vody se zvedne o celých 65 procent, aby uspokojila potřeby průmyslového a energetického sektoru. Už nyní jde celkem 15 procent pitné vody ve světě na účely průmyslu a s rostoucí poptávkou v rozvojových zemích budou problémy s dodávkami vody jen přibývat.
Vodní krizi navíc umocňují extrémní sucha. Zpráva amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) uvádí, že loňský rok byl vůbec nejteplejším od počátku měření. Letošní rok by přitom mohl loňská data ještě překonat. Data od ledna do července ukazují, že teploty v roce 2015 jsou nejvyšší od roku 1880 a červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii měření.
