Nově pronajaté byty v Havířově budou sloužit jako součást jednoho z takzvaných integračních azylových středisek. Cizinci, zejména ukrajinské rodiny, v nich mohou bydlet nanejvýš 18 měsíců, a právě na tak dlouho si je ministerstvo pronajalo.
V ČR žádá o azyl 85krát méně lidí než v MaďarskuČesko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají o azyl nejméně. Za prvních letošní pololetí evidovalo ministerstvo vnitra 784 žádostí o mezinárodní ochranu. Maďarsko jich mělo 85krát víc, Rakousko 36krát a Švýcarsko patnáctkrát. Méně než v Česku se uprchlíci snaží získat útočiště v pobaltských státech či na Slovensku. Vyplývá to z údajů Eurostatu či ze zpráv českého a rakouského resortu vnitra. Zdroj: ČTK |
Za šest bytů o velikosti 3+1 a čtrnáct bytů 2+1 ministerstvo zaplatí celkem 75 tisíc korun měsíčně. Ubytování je pro cizince zpoplatněno, konkrétní částku však vnitro neuvedlo. Výše nájmu je však prý nižší než komerční. Jednoduchá matematika napoví, že se ministerstvu investice vrátí, když každý byt bez ohledu na velikost pronajme za 3 750 korun.
„Filozofie integračních středisek je taková, aby se cizincům pomohlo,“ řekl Jiří Korbel z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Navíc je prý cena stanovená na metr čtvereční a stejná ve všech integračních střediscích, protože cizinci si sami nemohou vybrat, do kterého bytu je úřady nakonec pošlou.
„Kromě bytů v Havířově máme ještě další tři Integrační azylová střediska, kde je celkem dalších 23 bytových jednotek. Fungování Integračních azylových středisek v této podobě je tak zcela standardní,“ doplnil Korbel. Střediska fungují kromě Havířova také v Jaroměři, v Brně a v ústeckých Předlicích.
Cizinci pracovat chtějí, učí se češtinu
Ředitel Správy uprchlických zařízení Miloslav Koudelný doplnil, že „startovací“ byty jsou jedním z kroků integrace cizinců. „Ubytovaní mají možnost si tam sami hospodařit, ke každému bytu je kuchyňka,“ popsal. Azylanti, kteří zde žijí, pracují, nebo práci intenzivně hledají, vědí, že nejpozději za jeden a půl roku musí byty opustit, a potřebují mít stabilní příjem. K hledání práce proto přistupují odpovědně. Ze startovacích bytů mnohdy odcházejí dřív, než je maximální doba pobytu.
Pomáhají jim v tom i neziskovky. Například v Ústí nad Labem, kde mají startovací byty v místní části Předlice, se cizinci mohou obrátit na Poradnu pro integraci (PPI). „U poslední vlny syrských uprchlíků přicházeli vysokoškolsky vzdělaní lidé. Pomáháme jim s žádostmi o uznání vzdělání v České republice. Když jsou to lékaři, vysvětlujeme jim, jak fungují aprobační zkoušky. Tito lidé se samozřejmě rychle snaží uplatnit ve své profesi, například i v Krajské zdravotní,“ popisuje vedoucí sociálních pracovníků PPI Hana Semerádová.
Fotogalerie |
Cizinci bez dobré znalosti češtiny prý míří nejčastěji do různých montážních hal. „Protože už jsme v podstatě příhraniční oblast, někteří se poohlížejí po práci i v Německu. Několik šlo pracovat k výrobní lince do Volkswagenu,“ doplnila Semerádová. Arabsky mluvící lidé se zase často navážou na svou komunitu a seženou zaměstnání v různých rychlých občerstveních.
Cizinci, kteří ve startovacích bytech žijí, mají už za sebou mnohaměsíční pobyt v Česku, kladné vyřízení žádosti o azyl a jsou schopni se dorozumět česky. Ostatně, navštěvovat kurzy češtiny je jednou z podmínek ubytování. Neúčast omlouvá jen pobyt v zaměstnání, případně starost o malé děti.
Ukrajinské rodiny přijíždějí najednou, syrské ne
I když podle zpráv o uprchlících v Česku se může zdát, že mezi nimi převažují samotní muži, mezi lidmi, kteří požádali o azyl a získali ho, jsou spíše rodiny s dětmi (o žadatelích o azyl čtěte zde). Zatímco Ukrajinci ale mívali ve zvyku přijít do Česka naráz a společně žádat o azyl, Syřané mají podle Semerádové jiný model.
„Nejprve přijedou muži, otcové od rodin, a teprve když získají mezinárodní ochranu, žádají i přes organizace působící přeshraničně o to, aby za nimi nechali přijet jejich manželky a děti. Chtějí si nejprve vytvořit určité zázemí, do kterého přijde zbytek rodiny,“ vysvětluje vedoucí sociálních pracovníků zkušenost z Předlic.
V Havířově mají ale bydlet především rodiny z Ukrajiny. Ve startovacích bytech tam žijí už nyní, kapacita stávajících prostor se ale podle ředitele Koudelného naplnila, proto ministerstvo vnitra hledalo další prostory. „Je to standardní postup, že v lokalitě poptáme hráče na trhu a vybereme z nich,“ uvedl Jiří Nováček, první náměstek ministra vnitra.
Zařízení pro cizince funguje podle primátora Daniela Pawlase v Havířově již od poloviny 90. let. Ani z většího množství lidí, kteří již získali azyl, primátor obavy nemá. „Jsou to ti, kteří procházejí dlouhodobým procesem aklimatizace, v Česku jsou již několik let a učí se český jazyk. Nikdy s tím problémy nebyly a já v tom nevidím problém ani nyní,“ řekl primátor. Zdůraznil, že nejde o žádné uzavřené zařízení, odkud by lidé nemohli vycházet a kde by hrozily nepokoje. „Je to normální režim bytů,“ dodal.
Za to, že má město na svém území podobné zařízení, dostane od ministerstva určitou finanční částku. „Nepředstavujte si ale, že jde o miliony. Ta částka se pohybuje kolem 200, 300 tisíc korun, a využijeme ji třeba na opravy chodníků,“ řekl Pawlas.
Další byty pro uprchlíky v Havířově ministerstvo neplánuje. „Správa uprchlických zařízení si ve dvou fázích pronajala od naší společnosti celkem 20 bytů a toto číslo je konečné,“ uvedla na svých stránkách společnost RPG Byty. Shodou okolností právě v těchto dnech změnily byty vlastníka, Zdeněk Bakala je prodal společnosti Round Hill Capital (čtěte zde). „Změna se nikterak nedotýká smluv, které máme uzavřené, kontrakty jsou samozřejmě platné a nic se na nich měnit nebude,“ ujistil ředitel vnějších vztahů RPG Real Estate Petr Handl.
