„Důrazně odsuzujeme teroristické útoky proti Turecku a vyjadřujeme tímto naši upřímnou soustrast turecké vládě a rodinám obětí v Suruçu a při další útocích proti policejním a vojenským důstojníkům,“ uvedla Aliance ve svém společném prohlášení.
Terorismus představuje přímou hrozbu pro bezpečnost zemí NATO a pro mezinárodní stabilitu a prosperitu. „Jedná se o globální hrozbu, která nezná hranice, národnost nebo náboženství,“ prohlásil po jednání generální tajemník Jens Stoltenberg. Jak dodal, terorismus ve všech svých formách a projevech nikdy nesmí být tolerován a ospravedlňován.
KOMENTÁŘ: Turecká hra s ohněm postrádá větší smysl i racionalitu |
Turecko zahájilo o víkendu letecké nálety na pozice syrských islamistů i zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) (více čtěte zde). Podle diplomatů chtěla Ankara na mimořádné schůzce především získat výraz podpory a solidarity ostatních spojenců. A ten získala.
„Bezpečnost Aliance je nedělitelná a jsme s Tureckem silně solidární,“ shodli se velvyslanci členských zemí s tím, že vývoj situace na jihovýchodní hranici NATO budou spojenci i nadále velmi pozorně sledovat.
Turečtí zástupci podle Stoltenberga spojence informovali o bezpečnostních opatřeních na hranicích se Sýrií. Turecko je přijalo v reakci na teroristické útoky z minulého týdne.
Podle článku 4 Washingtonské smlouvy může každý spojenec kdykoliv požádat o konzultace, pokud má názor, že je ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.
Vojenskou pomoc Ankara nepotřebuje
Podle Stoltenberga nepožaduje Ankara vojenskou pomoc NATO jako celku, protože „Turecko samo o sobě má velmi výkonnou a silnou armádu“. Ostatní členské země si vyslechly, jak dál bude Turecko postupovat.
Zvlášť s ohledem na to, že turecké údery kromě pozic Islámského státu cílí také na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku, jejíž ozbrojenci jsou podle tureckých představitelů zodpovědní za teroristické útoky na ozbrojené složky i civilisty na tureckém území z posledních dní.
Nicméně závěrečné prohlášení z úterního jednání se o souběžných tureckých úderech na tábory zakázané PKK výslovně nezmiňuje. „Řada spojenců nabádala k proporcionalitě a určité uměřenosti ve vojenské odvetě proti PKK a zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu,“ citovala českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého agentura ČTK.
Premiér Ahmet Davutoglu ještě před jednáním řekl v rozhovoru pro televizi ATV, že je důležité, aby spojenci z NATO rozuměli „našim záměrům správně“. Turecko podle jeho slov nemůže jen přihlížet, jestliže na něj útočí Kurdové, levicoví extremisté a Islámský stát.
Erdogan odmítl mírové jednání s PKK
Turecký prezident Recip Tayyip Erdogan ještě před schůzkou vyloučil pokračování mírového procesu s kurdskými povstalci z PKK. „Není možné, abychom pokračovali v mírovém procesu s těmi, kteří ohrožují naši národní jednotu a bratrství,“ prohlásil Erdogan.
Turecko se už se Spojenými státy předběžně dohodlo na zřízení zvláštní nárazníkové zóny podél syrsko-turecké hranice. Má být 100 kilometrů dlouhá a 40 kilometrů široká.
Takzvaná „Zóna bez Islámského státu“ má být bezpečným místem a umožnit návrat syrských uprchlíků, kterých Turecko od začátku syrského konfliktu v roce 2011 přijalo přes 1,7 milionu. Koalice však nejprve musí radikální islamisty z oblasti vytlačit a Turecko proto dalo Spojeným státům k dispozici své letecké základny.
Vytvoření nárazníkové zóny je však čistě záležitostí Turecka a USA, připomněl šéf NATO Stoltenberg.
Turecko v pátek začalo bombardovat pozice radikálů z organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Reagovalo na atentát ve městě Suruc, při němž 20. července zahynulo 32 lidí a k němuž se přihlásili bojovníci IS (více o útoku čtěte zde). Většina obětí byla kurdské národnosti. PKK následně zorganizovala útok, při kterém zahynuli dva turečtí policisté.
O konzultace podle článku 4 v souvislosti se situací v Sýrii požádalo Turecko už jednou už v roce 2012. Tehdy po sérii incidentů, kdy na jeho území dopadly střely odpálené ze syrské strany, Aliance rozmístila na tureckém území tři baterie protivzdušného systému Patriot. Ty jsou na tureckém území doposud.
