I z toho důvodu musel starosta prosbu ministerstva odmítnout.
„Do rekonstrukce azylového domu jsme investovali sedm milionů korun a dnes tam bydlí naši občané. Vyčlenit deset bytů tedy nemůžeme,“ potvrdil starosta města Zdeněk Hlinčík.
Žádost ministerstva však byla zatím neoficiální. Starosta si to vykládá tak, že stát teprve sonduje, kam vlny uprchlíků ze Sýrie, Súdánu, Eritreje a Libye umístí. Doufá, že žádná písemná prosba ani nepřijde.
„Pokud by nám byla adresována nějaká oficiální žádost, netroufl bych si v této věci sám rozhodnout. Muselo by se tím zabývat zastupitelstvo a nejspíš bychom chtěli znát názor občanů v referendu, nebo alespoň anketě,“ míní starosta.
Panelák byl azylem pro lidi z Bosny a Hercegoviny
S lidmi jiných kultur, náboženství a ras má přitom ve Stráži zkušenosti snad každý. V roce 1992 sloužil devítipatrový panelák vedle pošty jako dočasné útočiště pro uprchlíky z Bosny a Hercegoviny.
Poté zde byly ubytovány rodiny z Černobylu, volyňští Češi a v roce 1999 uprchlíci z Kosova. Za dalších devět let domem prošly tisíce uprchlíků, nejčastěji z Arménie, Ruska a Iráku, Afghánistánu, Alžírska, Angoly, Běloruska, Gruzie, Indie, Mongolska, Súdánu, Sýrie, Ukrajiny a Uzbekistánu.
Azylový dům ministerstvo zrušilo v roce 2009, paradoxně z důvodu malé vytíženosti domu. V posledních měsících existence ústavu zde bylo jen 22 Ukrajinců a Kazachů.
Pobytovému středisku pro žadatele o azyl ve Stráži pod Ralskem tehdy šéfovala Romana Žatecká, dnešní starostka České Lípy. Z některých událostí, jichž byla svědkem, ji dodnes mrazí.
Obřezaná a zašitá
„Když jsem z bezpečnostních důvodů nepovolila azylantům oslavy ramadánu v budově střediska, to jsem se téměř bála o život. Největší dramata jsme ale řešili s muslimskými ženami. Ošetření od našich lékařů - mužů pro ně bylo tak nepředstavitelné, že raději v ústraní nekonečně trpěly,“ vybavuje si Žatecká.
„Když jsme dohodli na ošetření muslimky od lékařky a přesvědčili nemocnou, aby se svlékla, tak se ukázalo, že je obřezaná, téměř zašitá a v podstatě ji není možné vyšetřit. My včetně lékařky jsme byli v šoku, ona však popisovala svůj stav zcela přirozeně jako ´zavření´ a pak ´otevření´ až v den svatby - a měla obavu ne o své zdraví, ale o to, aby se léčení nedotklo jejího stavu a zůstala ´zavřená´ až do svatby. Byť si nový život hledala ve zcela jiné kultuře,“ dodává starostka.
Návrat uprchlíků si ale po šesti letech už nikdo nepřeje, ani kdyby pro ně ubytovací kapacity byly. Stráž se totiž změnila z bývalého uranového města v dynamicky rostoucí centrum sportu. Nezaměstnanost je zde kolem čtyř procent.
„Město se dnes profiluje jako sportovně rekreační zóna. Je tu cyklostezka, plavecký bazén, biketrialový a tenisový areál nebo vodní lyžování. Pro uprchlíky už naše město udělalo dost v minulosti,“ dodává starosta.
