V některých rybnících ubylo tolik vody, že jejich hladina má zhruba poloviční plochu než na jaře. Rybáři ve Kdyni na Domažlicku už počítají uhynulé ryby na metráky.
Tam, kde situace ještě není tak kritická, se snaží předejít nejhoršímu tím, že rybám omezují přísun potravy, protože pak spotřebují kyslíku méně. Správci rybníků tvrdí, že jim ze současné mizérie nepomohou místní krátkodobé bouřky. Přáli by si dlouhodobý vytrvalý déšť.
O přibližně tři stovky ryb přišli kdyňští rybáři, kteří obhospodařují rybníky o ploše 6,5 hektaru. „Na rybníku Praštilák II. u Chodské Lhoty, kde máme násadu, už kvůli nedostatku kyslíku uhynulo asi tři sta malých ryb o velikosti 15 až 20 centimetrů,“ popsal předseda kdyňského rybářského svazu Josef Praštil.
Rybáři proto v uplynulých dnech k rybníkům, které jsou nejvíce postižené suchem, začali jezdit s čerpadlem a doplňují kyslík vířením vody. „Děláme to večer, protože největší deficit kyslíku je po ránu, když se začne rozednívat. Řasy totiž spotřebují kyslík v noci, když ho nemohou vyrábět, protože není sluneční svit,“ vysvětlil Praštil.
Kdyňští rybáři zatím přišli o dva až tři metrické centy ryb, což je odhadem dvacet procent rybí obsádky postiženého rybníka. „Možná na jaře budeme muset shánět ryby u jiných organizací, které nejsou suchem tolik postižené,“ řekl předseda.
Šéf rybniční správy Zbiroh společnosti Colloredo-Mansfeld Radek Jandera pracuje ve Zbirohu 22 let, ale takové sucho prý nepamatuje. Než začala vedra, měl například Cekovský rybník patřící do zbirožského hájemství rozlohu 44 hektarů, odpařováním vody se scvrkl na zhruba 27 hektarů.
„Horší než to, že neprší, jsou nyní vysoké teploty, které vodu ohřívají. Čím je voda teplejší, tím hůře se v ní rozpouští kyslík a navíc ho ryby potřebují víc. Jako na smilování čekáme, kdy voda bude mít jen 21, 22 stupňů a ne současných 27,“ uvedl Jandera. Tvrdí, že při teplotě 27 °C se za minutu z každého hektaru odpaří litr vody.
Správce říká, že má nyní jediný sen: Mírný déšť, který bude trvat čtyři, pět dnů. „Mohutný déšť totiž vyprahlá země nevezme, odteče, nezůstane v krajině, a to je chyba. Přívalový bych bral, jen když by mi jedním rázem naplnil Cekovský rybník,“ řekl Jandera.
Je přitom přesvědčen, že čeření vody nemá ve velkých rybnících smysl, protože vodu ještě ohřívá a zvedá ze dna biologický materiál, což je nežádoucí.
Odběr vody z řek zatím povodí nezakázalo
„Můžeme pouze upravovat dávky krmení nebo s ním přestat, aby se ryby nezatěžovaly dalšími nároky na kyslík,“ uvedl Jandera.
Tomu ryby zatím neumírají, ale pokud bude sucho pokračovat, může to zhoršit jejich zdravotního stav.
Krmné dávky v těchto dnech snižují v Drahotínském rybníku i plzeňští městští rybáři. Stejně postupují i odborníci Klatovského rybářství, které obhospodařuje 2 250 hektarů rybníků.
Odběr vody z řek v Plzeňském kraji zatím Povodí Berounky nezakazuje. „Všechny vodní nádrže mají dostatečnou zásobu vody, aby mohly odpouštět a zajistit minimální průtok v řekách,“ uvedl šéf závodu Berounka Povodí Vltavy Miloň Kučera. Podle něj přítok do přehrady Hracholusky je nyní nižší než odtok, proto hladina klesá denně o tři centimetry.
