Malebné město se sto tisíci obyvateli v posledních měsících dostává nelichotivou nálepku. Říká se o něm, že je Lampedusou v Alpách. Toto označení si vysloužilo kvůli přílivu uprchlíků, kteří se přes nedaleké hranice snaží dostat do Rakouska a následně Německa. Na nejistou cestu se vydávají uprchlíci z celé řady zemí. Na nádražní dlažbě vedle sebe polehávají lidé ze Sýrie či Eritreje.
„Do Bolzana jsme přijeli dnes ráno,“ sdělil v úterý serveru EU Observer Eritrejec, který si říká Dawit. Loď, na které se vydal přes Středozemní moře do Evropy, před dvěma týdny zachránila pobřežní stráž. Skupina uprchlíků posléze putovala na ostrov Lampedusa, následně pak do detenčních center na Sicílii.
Dawit tam však nehodlal zůstat a vydal se na cestu na sever. Přes Řím a Arezzo se dostal až na vlakové nádraží v Bolzanu. Kam povedou jeho další kroky? Chtěl by za strýcem do Německa.
Zřejmě však bude mít smůlu. Policie v Bolzanu je na uprchlíky připravená. Když migranti nastoupí do jednoho z mezinárodních vlaků směřujících do Mnichova, během několika sekund už u nich stojí policista. Někteří by je mohli obvinit z rasismu, oni však moc dobře vědí, na koho se zaměřit. Nejistě se chovající pasažéři černé barvy pleti jsou podle policistů bez výjimky uprchlíci. Potvrdí se to o chvíli později, když mají předložit cestovní doklady.
Kontroly v Bolzanu jsou pomyslnou záchrannou brzdou, policisté však na uprchlíky číhají už od Trenta. Patrolují po nádražích i v samotných vlacích s jediným cílem - zajistit, aby na palubě vlaků nebyl žádní uprchlík předtím, než dorazí do města Brenner, které se nachází jen 300 metrů od hranic s Rakouskem.
Pomoc místních a nepřipravenost na cestu
Kontroly jsou často terčem kritiky pracovníků neziskových organizací. Ti se ptají, zda jsou hraniční kontroly v souladu s volným pohybem v schengenském prostoru. „Pro migranty je to další tragédie, když je vyhodí z vlaků,“ uvedl Andrea Tremolado z organizace Volontarius, která pomáhá koordinovat místní nevládní organizace. „Netuší, proč je vyhodili. Neví ani, že na cestě do Německa jsou nějaké hranice,“ dodává.
Nepřipravenost uprchlíků na cestu dokládá i to, že mnozí nikdy neslyšeli ani o Rakousku a podmínkách, které panují na úpatí Alp. Když vlakem dorazí do Bolzana, do obličeje jim zaduje chladný vítr. V nedalekém Brenneru, který se nachází v nadmořské výšce 1 300 metrů, mnohdy sněží i v květnu. Slabé svršky migrantů na takové počasí nedostačují ani zdaleka.
Slepě tak spoléhají na místní. Ty o pomoc požádaly i lokální úřady, které na příliv uprchlíků nejsou připraveny. Dobrovolníci tak vlastními silami přeměnili opuštěné sklady na dočasné přístřešky pro migranty. Samaritáni z lidu působí i na nádražích, kde uprchlíkům poskytují základní lékařské ošetření i pomoc při jednání s úřady. Někteří darují i jídlo a oblečení.
Tremolado připomíná, že současný stav je z velké části výsledkem špatné uprchlické politiky EU. „Podle statistik za poslední rok zadrželi policisté v místních vlacích na pět tisíc migrantů. Jeden den tu zůstanou a pak to zkouší znovu,“ tvrdí. Čím přísnější budou kontroly na hranicích, tím více podle ní tíha uprchlické vlny dopadne na země jako Itálie a Řecko. Uprchlíci nebudou moct dále a jednoduše se ztratí. „Včera jsme tady měli asi sto uprchlíků, teď to ale vypadá, že většina z nich je pryč. Netušíme, kam šli,“ smutní Tremolado.
Otisky a spolupráce s EU
Na nádraží v Bolzanu pravidelně přenocuje asi 15 uprchlíků. Přes den se jich zde prochází stovky. Před týdnem přímo na nástupišti porodila jedna z žen uprchlíků. Místní hotely ženám a dětem z řad uprchlíků nabízí ubytování na jednu noc zdarma. I přes pomoc místních se však situace spíše zhoršuje.
Využít se toho snaží regionální krajně pravicová politická uskupení. Europoslanec Matteo Salvini, který se do evropské instituce dostal za pravicovou stranu Lega Nord, tvrdí, že v Bolaznu je situace horší než v Bejrútu. Salviniho strana se opakovaně naváží i do špatně fungujícího systému registrace uprchlíků po připlutí k hranicím Evropy.
Maďarsko a uprchlíciMaďarsko během léta očekává přísun zhruba 160 000 až 200 000 uprchlíků, kteří se na palubách charterových letadel vrátí z Německa, Švýcarska a Francie. Jde o imigranty, kteří nelegálně vstoupili do Maďarska, byli zde registrováni jako v první členské zemi EU a pak odešli na západ. Tvrdí to podle agentury MTI místopředseda vládní strany Fidesz a poslanec Lajos Kósa. Podle něj už plán na návrat imigrantů Budapešti oznámily vlády příslušných zemí. Průměrná délka pobytu uprchlíků v Maďarsku je tři dny, dodal Kósa. Podle pravidel EU však mohou být běženci vráceni do členského státu, kde byli poprvé registrováni. Zdroj: ČTK |
Za pravdu mu svým způsobem dává i Eritrejec Dawit. Během své cesty po Itálii mu prý policie ani imigrační úřad nikdy neodebrali otisky prstů. „Řekli mi, že si je mohu nechat vzít, pokud chci zůstat v Itálii. Nebo že můžu jít,“ svěřil se. Podobnou zkušenost mají desítky dalších uprchlíků v Bolzanu. Problémem je i špatná spolupráce italské policie se zahraničními kolegy. Není totiž jasné, jak dobře funguje předávání otisků prstů do mezinárodní databáze. I kvůli špatné koordinaci bezpečnostních složek EU je řešení krize v nedohlednu.
Kvóty a přerozdělení uprchlíků
Zahlazují se tak zejména následky. Na sklonku května Evropská komise přišla s návrhem na přerozdělení 40 tisíc uprchlíků, kteří se v současnosti nachází v Řecku a Itálii. Do Česka by podle kvót dorazilo 1 328 uprchlíků. Dalších více než 500 by pak pocházelo z přidruženého programu rozmístění 20 tisíc uprchlíků z táborů mimo EU. Komise ubezpečuje, že přerozdělení se bude týkat výhradně politických uprchlíků (více o návrhu Evropské komise zde).
Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Tisíce běženců míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které se často potopí. V polovině dubna při nejhorší takové tragédii utonulo kolem 800 lidí (více zde).
Za nárůstem počtu uprchlíků stojí mimo jiné chaos a bezvládí v Libyi. Vzhledem k příznivým jarním teplotám i klidnému moři během letních měsíců se očekává, že letos do Itálie dorazí až 200 tisíc nelegálních imigrantů, což by bylo až o 30 tisíc více než v loňském roce (vše o uprchlické krizi najdete zde).
| Cílový stát | Uprchlíci z Itálie | Uprchlíci z Řecka | Celkem |
|---|---|---|---|
| Belgie | 818 | 546 | 1364 |
| Bulharsko | 343 | 229 | 572 |
| Chorvatsko | 448 | 299 | 747 |
| Česká republika | 797 | 531 | 1328 |
| Estonsko | 443 | 295 | 738 |
| Finsko | 475 | 317 | 792 |
| Francie | 4053 | 2701 | 6752 |
| Německo | 5258 | 3505 | 8763 |
| Maďarsko | 496 | 331 | 827 |
| Kypr | 104 | 69 | 173 |
| Litva | 302 | 201 | 503 |
| Lotyšsko | 310 | 207 | 517 |
| Lucembursko | 221 | 147 | 368 |
| Malta | 175 | 117 | 292 |
| Nizozemsko | 1228 | 819 | 2047 |
| Polsko | 1595 | 1064 | 2659 |
| Portugalsko | 1021 | 680 | 1701 |
| Rakousko | 728 | 485 | 1213 |
| Rumunsko | 1023 | 682 | 1705 |
| Slovensko | 471 | 314 | 785 |
| Slovinsko | 297 | 198 | 495 |
| Španělsko | 2573 | 1715 | 4288 |
| Švédsko | 821 | 548 | 1369 |
| CELKEM | 24000 | 16000 | 40000 |
