„Svobodnou republiku Liberland“ Jedlička vyhlásil 13. dubna na území o rozloze sedmi kilometrů čtverečních nacházejícím se západně od srbského města Sombor. O místo v meandru Dunaje podle něj Chorvatsko ani Srbsko nejevilo zájem. Podle jeho představ by měl „ministát“ být daňovým rájem se základním principem „žít a nechat žít“.
Tento na první pohled recesistický počin ale kromě Jedličky neberou na lehkou váhu ani chorvatské a srbské úřady. „Prezident“ Jedlička chtěl lesnatý kout, v němž se prohání vysoká zvěř a divočáci, začít osídlovat „občany“ už tento týden, ale plán mu zablokovali policisté obou „sousedních“ států.
Chorvatsko nasadilo policejní hlídky a policejní čluny, aby zabránilo opakovaným pokusům desítek „Liberlanďanů“ proniknout do neobydlené oblasti, jejíž jedinou budovou je zchátralá opuštěná lovecká chata. Přístup ze své strany hranice blokuje i Srbsko.
„Policie dělá svou práci snad ještě lépe, než se dalo čekat,“ cituje Jedličku AP. „Dokonce i lidé, kteří nám chtěli dát lodě, byli prohledáni a bylo jim řečeno, že dávat nám lodě není dovoleno. Ale my se jen tak nedáme. Budeme se pokoušet dál,“ dodal samozvaný prezident.
Agentura AP tvrdí, že chorvatské i srbské úřady popírají tvrzení o zemi nikoho a že jde o oblast kterou si nárokují oba balkánské státy. Jiný výklad nicméně říká, že Chorvatsko uznává katastrální hranici určenou bývalým tokem Dunaje, zatímco Srbsko definuje hranice podle aktuálního toku. Jak se v průběhu let tok Dunaje narovnával, vznikly mezi oběma zeměmi kusy území, které si nárokují oba státy, ale také některé, které nechce nikdo. Kdyby si totiž Chorvaté začali „Liberland“ nárokovat, popřeli by tím definici, na jejímž základě si nárokují větší území na východním břehu Dunaje.
Za neudržitelný z hlediska mezinárodního práva označují podle AP Jedličkův pokus chorvatští i srbští odborníci.
