„Tohle byla naše základní škola, skoro nic z ní nezbylo,“ ukazuje na hromadu trosek starosta vesnice Baskot v nepálském distriktu Gorka. Nedaleko odsud bylo epicentrum ničivého zemětřesení. V sobotu kolem poledne se tady otřásla zem a většina hliněných domů buď spadla, nebo jsou poškozené. Zemřel tu naštěstí jediný člověk, protože většina místních pracovala tou dobou na polích. I tak ale v následujících týdnech lidé budou mít hodně práce.
Zemětřesení v NepáluKATASTROFA: Nepál zasáhlo nejhorší zemětřesení za 80 let SVĚDCI: Zranění leží všude na chodbách BILANCE: Tisíce mrtvých, zemi zasáhly další otřesy HOROLEZEC: Nesmíme nahoru ani dolů, říká po otřesech český horolezec v Himálaji SEISMOLOG: Základy Himálaje se hnuly o 10 metrů, byla to ničivá síla POMOC: Čeští lékaři a hasiči poletí pomáhat v Nepálu ZÁCHRANÁŘI: Ještě očkování a záchranáři z Brna vyrazí do Nepálu |
Někteří už začali se stavbou nových příbytků, někteří bydlí pod plachtami, které dostali. Zrovna si odnáší pytle s rýží nebo olej. Jídlo jim dopravil Světový potravinový program (WFP), agentura OSN. Baskot má štěstí, je asi jen dvě hodiny jízdy od centra regionu Gorka a dá se sem dostat malým nákladním autem. Pomoc sem dorazila poměrně rychle.
Mnohem horší je ale situace na severu distriktu, kde jsou čtyřtisícové hory. Tisíce lidí stále marně čekají dlouhé dny po katastrofě na přístřešky, jídlo i zdravotní péči. Přitom právě tady došlo k masivním sesuvům půdy a škody jsou obrovské. „V Gorce žije asi 300 000 lidí. Zemětřesení se dotklo úplně každého. Čím je vesnice odlehlejší, tím je víc zasažená, protože domy jsou postavené z málo kvalitních materiálů,“ vysvětluje Geoffrey Pinnock z WFP.
Je to zkušený humanitární pracovník, zažil mnoho živelných katastrof, ale uznává, že tady v Nepálu je situace velmi složitá. Řídí areál WFP v Gorce, který v těchto dnech teprve vzniká na ploše několika fotbalových hřišť. Rostou tu stany, v nichž bude možné bezpečně skladovat humanitární pomoc.
Nepál týden po zemětřesení:
Bez vrtulníků to nejde
Zrovna teď skupina pracovníků vykládá náklad nutričně obohacených sušenek, které pomůžou předejít podvýživě. Přijíždí i tři kamiony Člověka v tísni. V nich je přes tisíc pevných velkých plachet od britské vlády, z nichž si lidé budou moci postavit přechodné domovy a schovat se před deštěm. Přichází totiž monzuny, těch se všichni velmi obávají.
„Podle našich informací opravdu nejvíc chybí právě plachty, z nichž se dá vybudovat provizorní přístřeší. I když některé domy stále stojí, lidé se v nich bojí spát. Ještě pořád přichází následné otřesy, někdy i několikrát denně. Každá rodina dostane velkou plachtu a k tomu provaz na upevnění,“ říká Denisa Bultasová ze společnosti Člověk v tísni. Češi už podpořili stovky rodin, v dalších dnech jich přibude 5 000.
Také tým Geoffreyho Pinnocka z WFP jim možná v nejbližších dnech pomůže dostat humanitární zásilky na těžce dostupné himalájské svahy. Má na starost mimo jiné i vrtulníky. Bez nich by to nešlo. „Je to opravdu velká výzva. Na mnoha místech se dokonce nedá ani přistát s naloženou helikoptérou. Takže využíváme i malé dobře pohyblivé vrtulníky a z nich pak házíme pomoc dolů, když to jinak nejde,“ vysvětluje Pinnock a mezi tím zvedá jeden telefon za druhým.
Česká pomocPřispět můžete na následující konta: ADRA Český červený kříž Člověk v tísni Diakonie ČCE Charita ČR UNICEF ČR Cena jedné DMS je zpravidla 30 korun. |
Spolupráce s vládou a koordinace neziskových organizací je potřeba, aby nevozily pomoc do stejných oblastí. WFP se také snaží propojit dodávky stanů a jídla. Kdyby se totiž přivážely zvlášť, lidé by museli na distribuční místa dostat víckrát. Což je zvlášť problém pro ženy samoživitelky, starší nebo nemocné lidi.
„V tuhle chvíli potřebujeme víc helikoptér. Jsou už na cestě. Snažíme se využívat všechny možnosti. Máme půjčenou techniku od armády a tak dále. Nemůžeme se obejít bez aut s pohonem na všechny čtyři kola a traktorů, ale kvůli sesuvům půdy se někdy nedá dostat ani tam, kde normálně vede cesta,“ dodává pracovník OSN.
Pomoc z Česka
V Nepálu pomáhá i hasič Miroslav Lukeš, kterého na místo vyslala Evropská unie. Podobně zasahoval i po tajfunu na Filipínách. Jak říká, poznává krásné země v ošklivých dobách. „Snažíme se pomáhat nepálským úřadům koordinovat průzkum zasaženého území, záchranu zraněných a rozdělování humanitární pomoci od neziskových organizací i jednotlivých zemí do nejpotřebnějších oblastí,“ říká.
Vláda v Káthmándú už posílá domů mezinárodní záchranné týmy, protože už je malá pravděpodobnost, že v troskách najdou ještě nějaké mrtvé. Nepál ovšem bude potřebovat podpořit mezinárodním společenstvím ještě dlouho po katastrofě. I před zemětřesením totiž patřil mezi nejchudší země Asie.
