V kauze figurují tři lidé. Obžalovaní jsou však pouze Slováci Erik a Erika Harvanovi, neboť otec a manžel obviněných, který podle nich vše organizoval, loni zemřel.
Podle spisu podvedli a vydírali více než deset lidí. Vše měli pokaždé dobře připravené. Jejich plán vypadal většinou tak, že si v Praze na vlakovém nádraží vytipovali některého z bezdomovců a slíbili mu práci v autobazaru, na vrátnici nebo něco podobného.
Poškozené pak místo toho zavlekli do auta a převezli na několik míst v Královéhradeckém kraji. Někteří z nich pro ně museli zadarmo pracovat, na dlouhé týdny se stali jejich sluhy. Někdy museli pracovat v otcově zastavárně v Borohrádku, jindy uklízeli po bytě, prali, myli podlahu.
Podle spisu někteří z poškozených žili v otrockých podmínkách, za práci nedostávali mzdu, jen občas stravu, někdy je dokonce zamykali, aby neutekli.
Všechny peníze i doklady jim museli odevzdat
„Utéct se však většinou báli, protože jim obžalovaný Erik Harvan vyhrožoval, někdy je i fyzicky napadl,“ stojí v obžalobě. „Otrokáři“ jim také brali doklady a další osobní věci.
Jen u práce však nezůstalo. Rodina ve většině případů přinutila poškozené, aby si na sebe nechali napsat mnohatisícové půjčky, a všechny peníze jim pak údajně obžalovaní sebrali. Často přitom šlo o starší a invalidní muže, které pak zase poslali vlakem zpátky do Prahy. Aby bezdomovci úvěr dostali, vyráběli jim Harvanovi falešné výplatní pásky a pracovní smlouvy.
Ty z podvedených, kteří pobírali důchod, rodina Harvanových nutila, aby jim všechny peníze odevzdali.
K soudu přivedla padesátiletou Harvanovou a jejího třicetiletého syna, z nichž ani jeden dlouhodobě nepracoval, eskorta z vazby.
Oba jsou obžalovaní z mnohonásobných úvěrových podvodů, z obchodování s lidmi, z mnohonásobného přečinu útisku a dalších podvodů. Hrozí jim až 12 let vězení. Erika Harvanová odmítla stejně jako už dříve na policii vypovídat. Řekla jen, že se v mnoha případech cítí být nevinná. Erik Harvan se soudce snažil přesvědčit, že o ničem nevěděl. Všechno prý organizoval jejich diktátorský otec.
„On byl podnikatel a hlava rodiny, všichni jsme se ho báli. Byl jsem na něm až na nějaké brigády finančně závislý. O ničem z toho, co s těmi lidmi dělal, nevím. Myslel jsem, že pro něho pracují. Já jsem dělal pouze šoféra, který musel plnit příkazy,“ hájil se.
„Bál jsem se o rodinu“
Poškození muži přitom s nimi bydleli buď v jedné domácnosti, kde jim měsíce sloužili, nebo je ubytovali v ubytovně v Jaroměři. Tam jim také řekli, co mají při sjednávání půjčky povědět, jednou se dokonce při takové schůzce obžalovaná vydávala za družku poškozeného.
Harvanová soudu přiznala, že byla za podobný úvěrový podvod už na Slovensku dříve odsouzena podmínkou.
„Vím, že s otcem pracovala řada lidí, ale já je neznal. Chtěl jsem se od otce osamostatnit, ale bál jsem se o rodinu. Ani o těch půjčkách jsem nevěděl, byl jsem šofér a ne šéf, jak tvrdí obžaloba,“ pokračoval obžalovaný Harvan. S celou rodinou mají místo bydliště na Slovensku, ale přechodně přebývali v obci Pševes u Kopidlna na Jičínsku a na dalších místech v regionu.
