Kapitán portugalského nákladního plavidla King Jacob v sobotu obdržel volání o pomoc. Přicházelo z potápějící se lodě s uprchlíky. Okamžitě zavelel ke změně kurzu. Když nákladní kolos dorazil k malé lodi, uprchlíci se nahrnuli na jednu stranu a během několika minut šli ke dnu. Mnoho z nich bylo zamčeno hluboko v podpalubí. Po pár hodinách pobřežní stráž ohlásila stovky mrtvých (více o tragédii zde).
Sobotní incident vzbudil živou debatu nad problematikou uprchlíků. Ve čtvrtek kvůli nim proběhne mimořádný summit OSN. Své však chtějí říct také majitelé a provozovatelé nákladních lodí, které operují ve Středozemním moři.
Steffen Conradsen ze společnosti Maersk Line se nechal slyšet, že záchranné akce nejsou pro velká nákladní plavidla žádnou novinkou. Naopak se v posledních letech staly běžnou praxí. „Jen za letošní rok jsme na palubu při trojici záchranných operací vzali na 750 uprchlíků,“ uvedl pro server NPR. Zlepšení je podle něj v nedohlednu. „Aktivita, kterou nyní vidíme na jihu Středozemního moře a severně od Libye, bude ještě nějakou dobu pokračovat,“ myslí si.
Psychický tlak na posádku
V loňském roce k podobným záchranným operacím vyplouvalo asi 800 nákladních lodí. Zachránily víc než 40 tisíc uprchlíků. Lodě dopravců přitom na podobné akce nejsou stavěné, stejně jako jejich malé posádky.
„Když máte posádku čítající deset lidí, která musí zachránit a následně se starat o potřeby pěti až šesti set lidí, je opravdu složité zajistit také bezpečnost plavidla,“ vysvětluje Conradsen. Dopravci však mají jednoduše řečeno smůlu. Podle námořního práva totiž musí na volání o pomoc reagovat.
„Kdykoli se účastníme podobné akce, ztratíme asi tři až pět dní, nějaký čas totiž zabere dostat se na místo, vyzvednout uprchlíky a odjet s nimi do Itálie. Tam je vyložíme a musíme vyčistit celou loď. Až potom se vrátíme ke standardnímu rozvrhu,“ popisuje problémy spojené se záchranou uprchlíků Conradsen. Každá akce podle něj přijde na sto tisíc dolarů (asi 2,5 milionu korun).
Majitele lodních dopravců však netrápí jen ekonomické ztráty. Nezanedbatelný je také emocionální dopad záchranných operací na posádku, připomíná Craig Eason z magazínu Lloyd’s List, největšího periodika zabývajícího se přepravním byznysem.
„Vidí lidi ve vodě, ženy, děti, dospělé, kteří se topí přímo před nimi. Oni je mnohdy ani nemají šanci vytáhnout včas. To je pro posádku velmi traumatizující,“ připomíná.
Agresivní pašeráci
Na palubách dopravních lodí může jít při záchranných operacích i o život. Mnohdy totiž přepravují nebezpečný či hořlavý náklad. Pašeráci uprchlíku jsou přitom vždy ozbrojeni a již několikrát se stalo, že na své zachránce stříleli.
Conradsen věří, že události posledních dní Evropskou unii donutí jednat. Podle dopravců by ve Středozemním moři mělo operovat mnohem víc záchranných plavidel. Důležité je podle nich také patrolování pobřežní stráže.
V loňském roce překročilo Středozemní moře zhruba 219 tisíc uprchlíků, během cesty přes moře zahynulo nejméně 3 500 lidí, uvádí server BBC. V roce 2013 byl celkový počet těch, kdo se přes Středozemí dostali do Evropy, mnohem nižší - asi 60 tisíc. Letos zatím jen k italskému pobřeží dorazilo víc než 21 tisíc migrantů.
Uprchlíci u ostrova Rhodos se zachránili na kusu trosek:
