Ve dvousetčlenném parlamentu bude mít Finský střed podnikatele Juhy Sipiläho 49 křesel, populistická Strana Finů získala 38 mandátů a dosud vládní konzervativci z Národní koaliční strany o jeden mandát méně.
Důležitou roli při vytváření možných koalic zřejmě sehraje i středolevá Sociálnědemokratická strana se 34 mandáty. Do parlamentu se probojovaly i další čtyři menší strany včetně Svazu zelených a Levicového svazu Finska.
Výsledky budou oficiálně vyhlášené pravděpodobně v polovině týdne. Sipilä do té doby odmítl sdělit, s kým by chtěl vytvořit koalici. „Především musíme získat důvěru, pak bude na pořadu dne vládní program,“ řekl v neděli AFP Sipilä, který dosud působil jako poslanec.
Sipillä před volbami uvedl, že ochoten spolupracovat s kteroukoliv stranou. Svým voličům slíbil vytvoření více než 200 tisíc nových pracovních míst. V současné době je ve Finsku 9,2 procent nezaměstnaných.
Opakovaně kritizoval současného premiéra Stubba kvůli jeho plánu snížit státní deficit o šest miliard eur během následujících čtyř let. Podle Sipilläho je plán nerealistický.
Současná vládní koalice se během let nedokázala shodnout, jaké východisko z krize je nejlepší. Nebylo jasné, zda plánuje státní investice a tvorbu nových pracovních míst nebo šetření s cílem zastavit rostoucí dluhy.
Vstoupit do NATO? Neutralita?
Sipilä preferuje vojenskou neangažovanost, zatímco Stubb je velký zastánce vstupu do NATO kvůli angažmá Ruska na Ukrajině. Moskva podle agentury Reuters již uvedla, že pokud by Finsko a Švédsko mělo užší vazby s NATO, tak by jim dala „zvláštní pozornost“. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Finů si narozdíl od Švédů nepřeje vstup do Severoatlantické aliance.
Finský ministr obrany Carl Haglund vyjádřil obavy kvůli informacím, že Rusové investují do pozemků poblíž finských vojenských základen.
Finsko má s Ruskem dlouhodobě zvláštní vztahy, společně sdílí 1 340 kilometrů dlouhou hranici. Rusko severskou zemi ovládalo do roku 1917 a mezi léty 1939 a 1944 spolu země dvakrát válčily. Ve studené válce jejich vztahy vedly k finlandizaci, kdy se Finsko vyhnulo přímé sovětizaci. K západní Evropě se země připojila v roce 1995, kdy vstoupila do EU. Její vazby na Rusko však neskončily, 8 procent vývozu jde do Ruska, takže pád rublu měl dopad i na finskou ekonomiku.
