Džihádista John a malý francouzský chlapec střílející rukojmí ze Západu do hlavy. Přesně tak se v posledních měsících prezentuje aktuálně nejvlivnější teroristická organizace světa - Islámský stát.
Džihádisty z celého světa do svých řad láká propracovanou propagandou. Prezentuje se nejen brutálními klipy vražd zajatců, ale i idylickými snímky spokojeného života džihádistů (více o propagandě islamistů se dočtete zde). Podobné praktiky začíná přebírat al-Káida, která v poslední době za Islámským státem pokulhává.
A není se co divit, metody Islámského státu totiž fungují. Dokazuje to i nová zpráva OSN, podle které za islamistické teroristické skupiny bojuje více než 25 tisíc zahraničních džihádistů. Pokud se podíváme na starší statistky, je v tomto ohledu patrný jasný nárůst. Od poloviny roku 2014 do března letošního roku se počet cizinců v řadách islamistů zvedl o 71 procent, píše BBC. „Proud zahraničních bojovníků je největší v historii,“ varuje zpráva OSN.
Nejvíce zahraničních bojovníků se vydává na bojiště v Sýrii a Iráku. Podle OSN směřují zejména do řad Islámského státu, někteří však svoji budoucnost spojují i s radikální frontou an-Nusrá. Sýrii a Irák OSN považuje za „mezinárodní školu pro extremisty“. O posilování Islámského státu v posledních dnech mluvil i syrský prezident Bašár Asad (více zde).
Hrozba po návratu džihádistů do vlasti
Vysoký počet džihádistů z ciziny je podle OSN nebezpečný i z dalšího důvodu. Pokud se totiž v následujících měsících podaří spojencům podaří Islámský stát porazit, přeživší džihádisté se s největší pravděpodobností vrátí zpět do svých domovin, kde mohou páchat pumové atentáty a sebevražedné útoky.
Věrnost BagdádímuVůdci radikální skupiny Islámský stát abú Bakrovi Bagdádímu ve středu přísahalo věrnost 21 skupin a organizací. Dalších deset jej podporuje. Islámský stát loni vyhlásil chalífát na části území Sýrie a Iráku. Když Bagdádí ustavení islámského chalífátu oznamoval, řekl, že coby jeho vůdce přijímá jméno chalífa Ibráhím. Vyzval muslimy na celém světě, aby se mu podrobili. Zdroj: ČTK |
Ti, kteří se z vlivu islamistů pokusí dostat, budou potřebovat soustavnou psychologickou pomoc.
Nejlepším způsobem, jak mládeži inklinující k radikálním myšlenkám zabránit k přeběhnutí k Islámskému státu a dalším extremistickým organizacím, je osvěta. Důležitý je podle OSN také monitoring skupinek, které mladé lidi rekrutují. Samostatnou kapitolou je pak identifikace těch, kteří už do řad islamistů vstoupili.
OSN uvádí, že v globálních databázích rozvědek je v současnosti jen 10 procent potřebných údajů o zahraničních džihádistech. Jako pozitivní příklad dává OSN Turecko, které je klíčovou tranzitní zemí při cestách do Sýrie a Iráku. Turecko disponuje databází 12 500 lidí, kteří se mohou chystat, nebo již absolvovali cestu do spárů islamistů.
Bojovníci z Velké Británie i Malediv
Počet zahraničních bojovníků, kteří se zapojili do bojů v řadách radikálů z Islámského státu, je podle šéfa amerického Národního protiteroristického střediska Nicka Rasmussena bezprecedentní. Zdaleka přesahuje počet cizích státních příslušníků, kteří se účastnili nebo účastní konfliktů v Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku.
Videa islamistů moderuje jejich zajatec. Nemám co ztratit, říká Brit |
Zahraniční bojovníci však neproudí jen do Sýrie a Iráku. Několik tisíc jich operuje také v Afghánistánu, stovky pak v Jemenu, Libyi a Pákistánu. V řádech desítek lze pak počítat zahraniční ozbrojence v Somálsku, na Filipínách a v několika dalších zemí, uvádí server The Guardian.
Odkud boje lační a většinou mladí lidé pocházejí? Podle OSN z více než stovky zemí. V mnoha případech i těch, které v minulosti neměly napojení na Islámský stát ani al-Káidu. Vysoký počet zahraničních bojovníků pochází například z Tuniska, Maroka, Francie či Ruska. Najdou se však i takoví, kteří na bojiště směřují z Velké Británie, Finska nebo exotických zemí jako Maledivy či Trinidad a Tobago.
