Co přesně jste před rokem na Majdanu dělala?
Byla jsem tam tu noc z 18. na 19. února, roznášela jsem mléko a čaj. Další den jsem tam nebyla. Znovu jsem tam šla 20. února, tehdy jsem už trochu pomáhala podávat kameny a dlažební kostky. Pak už jsem pracovala jako dobrovolnice v nemocnici, pomáhala jsem zdravotním sestrám například umývat podlahu a podobně.
Tetiana Okopna Narodila se na severovýchodě Ukrajiny v roce 1988. Vystudovala bohemistiku na Ševčenkově univerzitě v Kyjevě. V současné době pracuje jako lektorka českého jazyka v Českém centru v Kyjevě. Přeložila do ukrajinštiny například Konec punku v Helsinkách od Jaroslava Rudiše, Jozova Hanule od Květy Legátové či Hovno hoří od Petra Šabacha. Pomáhala v české ordinaci Člověka v tísni v Kyjevě. |
Jak se změnila atmosféra na Majdanu po střelbě, během které zemřely desítky lidí?
Po pravdě řečeno si na to vzpomínám dost špatně. Lidé, kteří byli svědky smrti svých kamarádů, byli úplně mimo. Snažili jsme se je dostat do nějakých úkrytů nebo kostelů. Nevěděli jsme, co ten člověk dokáže spáchat. Ti lidé byli úplně mimo. Bylo to tam všude hrozně špinavé. Velký dojem na mě udělaly staré babičky, které všem nabízely čaj.
Říkáte, že jste nevěděli, co by šokovaní svědci střelby mohli spáchat. Panovala obava, že se budou chtít pomstít?
Ne, báli jsme se, že budou chtít spáchat sebevraždu. Ti lidé byli zhroucení.
Pomáhala jste i v české ambulanci v Kyjevě. Jaká zranění jste tam nejčastěji viděla?
Do té ambulance až tak moc lidí nechodilo. Docházel tam jeden takový starší manželský pár. Paní měla střelné zranění ruky. Většinou jsem jezdila s českými lékaři po nemocnicích, kde čeští lékaři ošetřovali pacienty a vybírali, kdo by mohl odjet do České republiky, komu by mohli nabídnout kvalitnější pomoc.
Jak po roce hodnotíte Majdan? Litujete něčeho, nebo byste se dnes zachovala stejně?
Určitě nelituji. Nyní mám trošičku divné pocity z toho, že se na Majdanu plánuje velká oslava těch událostí, budou se tam pouštět balonky, bude tam koncert. Jsem z toho trochu naštvaná, protože si myslím, že to není vhodné.
Kyjevská revoluceProtesty v Kyjevě začaly na konci listopadu 2013 poté, co prezident Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s EU. Vleklá krize eskalovala loni 20. února, kdy v centru Kyjeva při střetech mezi policií a demonstranty zahynuly desítky lidí. Janukovyč a předáci opozice podepsali dohodu o ukončení krize. Druhý den však poslanci Janukovyče sesadili a vyhlásili prezidentské volby. Janukovyč uprchl. O několik dní později ruský parlament schválil záměr Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky a na Krymu se objevili pověstní "zelení mužíčci". |
Chystáte se na ty připomínkové akce?
Ne, určitě ne. Ani moji přátelé se tam nechystají.
Jste spokojena s politickou reprezentací, která vzešla z loňských voleb?
Ukrajina je ve válečném stavu. I kdyby se mi někdo z těch politiků nelíbil, tak není vhodná doba je kritizovat.
Napadlo vás tehdy na Majdanu, že Ukrajina o rok později bude ve válce?
Nikdy. Občas jsem sice přemýšlela, že dopadneme jako Jugoslávie na začátku devadesátých let, ale tuto myšlenku jsem se snažila odehnat.
Myslíte si, že hrozí, že se Ukrajina rozdělí?
Nevím.
Věříte ještě v diplomatické řešení?
Taky nevím. U nás se za poslední rok stalo tolik věcí, na které nikdo nevěřil, že teď už nevím. Myslím, že se může stát cokoliv.
Prezident Porošenko ve středu navrhl pozvání mírových jednotek OSN na území Ukrajiny. Myslíte si, že by to mohlo pomoci?
Na jedné straně by to mohlo pomoci, třeba kdyby chránily hranice. Na druhé straně by to mohlo dopadnout podobně jako v Bosně. Ale nejsem politik.
Podporují Ukrajinci prezidenta Porošenka? Stojí za ním?
Myslím si, že každý, kdo se snaží svolat „třetí Majdan“, je prostě člověk, který se snaží rozvrátit naší republiku a je to zločinec. Teď není vhodná doba někoho kritizovat. Snad až skončí válka.
Kyjevská revoluce |
Vy osobně se ještě nějak angažujete?
Právě teď ne, v listopadu loňského roku jsem řekla, že už nemůžu pracovat jako dobrovolnice. Už na to nemám sílu, potřebuji si trošičku odpočinout. Proto se tomu trochu snažím vyhýbat.
Co vše jste dělala jako dobrovolnice?
Snažili jsme se pomáhat lidem z Majdanu. Hodně z nich ještě bylo zraněných nebo mají rodinné problémy, protože loňské události některé rodiny zničily. Když začala válka, tak jsme se snažili pomáhat zraněným. V Kyjevě je hlavní vojenská nemocnice, proto sem míří větší část zraněných - nebo aspoň ty nejtěžší případy. Práce tam je hodně vyčerpávající.
Zasáhl konflikt i vaši rodinu?
Moji rodiče bydlí ve střední Ukrajině, ale má teta a strýc bydleli v Luhansku. Odešli v létě a bydleli pak u mých rodičů. Stěhovali se v době, když se to ještě dalo. V Luhansku měli byt a dvě chaty. Nyní vůbec nevědí, co s jejich majetkem je. Ale má rodina zas tak zasažena nebyla.
Noční bitva v Kyjevě (19. 2. 2014):
18. února 2014 |
