„Možnost obranných zbraní je jednou z těch, které zvažujeme, ale zatím jsem o tom nerozhodl,“ uvedl americký prezident na tiskové konferenci. Obama uvedl, že USA i nadále podporují diplomatické řešení ukrajinské krize. Ruská agrese podle něj jen posílila mezinárodní jednotu.
„Pracujeme dál na diplomatickém řešení, ale zároveň varujeme, že pokud Rusko bude pokračovat ve svém nynějším kurzu, který ničí ruské hospodářství, poškozuje ruský lid a má zároveň strašlivý dopad na Ukrajinu, izolace Ruska se jen prohloubí, a to politicky i ekonomicky,“ uvedl americký prezident.
„Jsme absolutně zajedno v názoru, že v 21. století nemůžeme nečinně stát a dopustit, aby se v Evropě překreslovaly hranice pod hlavněmi pušek,“ zdůraznil šéf Bílého domu.
Obama se obává, že zbraně dodané na Ukrajinu by se mohl dostat do „špatných rukou“. Na tiskové konferenci položil otázku, zda si mohou být Spojené státy jisté, že zbraně dodané Kyjevu budou použity v souladu s určením, že se nedostanou do cizích rukou nebo že jejich nasazení nevyvolá „nadměrně agresivní akce, jimž Ukrajinci nebudou schopni čelit“.
„Jakou reakci to vyvolá, nejen ze strany separatistů, ale i Ruska? To všechno jsou otázky, které musíme brát v úvahu,“ upozornil. „Měřítkem bude úvaha, zda je pravděpodobně, že to (dodávky zbraní) spíš bude účinné než nikoli. Tím se naše rozhodování bude řídit,“ prohlásil prezident.
Merkelová řekla, že navzdory neúspěchům ve vyjednávání dál trvá na diplomatickém řešení a odmítá vojenské vyústění ukrajinské krize. „Spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou zůstane pevné, i když spolu obě strany vždy nesouhlasí,“ prohlásila. Nebude-li diplomacie ve vztahu s Ruskem fungovat, „budou muset Evropa a USA prozkoumat další možnosti,“ upozornila.
Kancléřka se důrazně postavila za zachování územní celistvosti Ukrajiny, což označila za klíčový problém jak ve vztahu k anektovanému Krymu, tak i k separatistickému povstání v Donbasu. „Pokud se zásady územní celistvosti vzdáme, neudržíme v Evropě mírový pořádek,“ varovala.
Předseda zahraničního výboru ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu) Alexej Puškov v Evropském parlamentu ve Štrasburku varoval, že vojenské řešení konflikt nemá a že v současné době hrozí jeho vyhrocení do takové podoby, která bude znamenat ohrožení bezpečnosti celé Evropy.
Zvýšit napětí by podle něj mohly například právě i hojně skloňované dodávky zbraní pro ukrajinskou armádu. Od zbraní je podle Puškova jen krok k působení zahraničních vojenských poradců a poté k vyslání vojenských sborů, které by na bezpečnost poradců dohlížely. Výsledkem pak bude „totální válka“.
K dodávkám zbraní vyzývají republikáni
Mluvčí Bílého domu Josh Earnest minulý týden v úterý řekl, že Spojené státy Ukrajině zbraně neposkytnou (více čtěte zde). Myšlenku vyzbrojení Ukrajiny podpořil dříve americký generál Philip Breedlove, který je vrchním velitelem sil NATO v Evropě (více čtěte zde).
Boje o DebalceveBez ohledu na intenzivní vyjednávání diplomatů o míru na východě Ukrajiny se v pondělí "v násobcích" zvýšila intenzita bojů v okolí města Debalceve na rozhraní Doněcké a Luhanské oblasti. Oznámilo to "ministerstvo obrany" doněckých vzbouřenců a zprávy potvrdila i ukrajinská média. Podle tiskové agentury separatistů se bojuje v okolí takzvané debalcevské kapsy, enklávy uvnitř povstaleckého území ovládané od loňského léta armádou. Agentura DAN napsala, že vzbouřencům se podařilo zcela obklíčit vládní jednotky bránící se ve středu města a jeho bezprostředním okolí. V sevření je prý pět až šest tisíc vojáků. Povstalci tvrdí, že přehradili komunikace směřující do ukrajinského vnitrozemí, a znemožnili jak přísun armádních posil, tak evakuaci civilistů. Kyjev zprávy o úplném obklíčení svých jednotek popírá. Podle agentury Unian ale velení protipovstalecké operace připouští, že sevření je stále těsnější. |
K dodávkám zbraní ukrajinské vládě vyzývají američtí republikáni. Ve Washingtonu se podle amerických médií předpokládá, že konečné rozhodnutí o případných zbrojních dodávkách Kyjevu závisí na výsledku nynějších diplomatických konzultací, které by měly vyvrcholit středečním summitem v běloruském Minsku. Zúčastnit se ho mají nejvyšší představitelé Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska.
Republikánští a demokratičtí poslanci v branném výboru americké Sněmovny reprezentantů pak v pondělí večer oznámili, že připravují zákon, který by vládu zavázal k dodávkám obranných zbraní Ukrajině. Obě komory amerického Kongresu koncem loňského roku schválily zákon, který vládu zmocňuje k dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. Prezident zákon podepsal, ale jeho ustanovení ponechávají na něm, zda a kdy se k zásobování Ukrajiny zbraněmi odhodlá.
Republikán Mac Thornberry, který je předsedou branného výboru Sněmovny reprezentantů, podle Reuters konzultuje paragrafy nového zákona o závazných dodávkách zbraní s demokratickým poslancem Adamem Smithem. Diskuse prý už značně pokročily.
Merkelová dorazila do Washingtonu poté, co v pátek společně s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem představili mírový plán, o němž v neděli hovořili i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem (o jednání více zde).
Předběžná ujednání, o nichž veřejnost nebyla zatím podrobněji informována, chtějí nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska dokončit na summitu v Minsku.
